Politici byli na sebe hodní
Zákon o veřejných zakázkách jim nechává hodně volnosti v rozhodování o miliardách
Poslanci projevili minulý pátek při projednávání nového zákona o veřejných zakázkách nebývalou efektivitu. O osudu tří set padesáti pozměňovacích návrhů rozhodli během hodiny. Většinu z nich zamítli, ale některé, jež zřejmě sníží efektivitu přijímaného zákona, nakonec schválili. Definitivní schválení „nejdůležitějšího zákona tohoto vládního období“, jak jej nazývali poslanci během debaty, bylo však odloženo na tuto středu.
Motor tuzemské ekonomiky
Jak opakovaně zaznívalo ve sněmovně, ve veřejných zakázkách se ročně protočí na šest set miliard korun a jsou hlavním investičním nástrojem státu i komunálu. A vůbec celé tuzemské ekonomiky. Daleko za nimi jsou evropské dotace s průměrem sto miliard ročně. Největší tuzemský soukromý podnik PPF investuje ročně v průměru kolem patnácti miliard korun. Nový zákon tedy, řečeno slovy poslance Jana Farského (TOP 09), staví mantinely úspěchům či neúspěchům místní ekonomiky. „Zákon by měl postavit hranice rozhazování, či dokonce rozkrádání státních peněz,“ říká poslanec. To se podle Farského, hlavního opozičního odborníka na „protikorupční“ zákony, moc nepodařilo.
Vláda původně navrhovala, že hranice, o kterou lze překročit původně vysoutěženou cenu zakázky, se nesmí překročit o více než třicet procent. Poslanci hranici zvýšili o dalších dvacet procent a vrátili ji na kritizovanou mez z minulých let. „Zkušenosti říkají, že se u většiny zakázek najdou nepředvídatelné okolnosti. Zadavatel zakázky by se neměl rozhodovat pod…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
