Když byl nedávno autor těchto řádků komentovat v Českém rozhlase působení ruské propagandy, zmínil, že někdy jí nahrávají rovnou sami politici. Třeba jihomoravský hejtman Michal Hašek, který před časem přebral na své sociální sítě lživou zprávu propagandistického webu Aeronet, že za loňskými protesty proti prezidentu Miloši Zemanovi stála americká ambasáda. Jakmile tato slova zazněla, moderátorka debatu utnula: „Musím vás požádat, abyste již jména politiků neříkal. Podle našeho kodexu nelze mluvit o někom, kdo tu není a nemůže se bránit.“
Nejde o nic výjimečného. Podobně jako Česká televize i veřejnoprávní rozhlas se už před lety upnul ke sledování a měření „vyváženosti“ a úzkostlivě dbá, aby vůči politikům nezaznívala přílišná kritika.
Nejstarší české celoplošné médium má teď každopádně šanci to změnit. Nedávný konec ředitele Petera Duhana otevřel možnost zvolit do vedení rozhlasu sebevědomého člověka, který nebude k politikům úslužný. A právě to by mělo být důležité kritérium, na něž by měli rozhlasoví radní myslet, až budou z pětice finalistů v druhé polovině ledna vybírat vítěze. Rada volbu zúžila z původně více než třiceti uchazečů.
Záležet samozřejmě bude na kandidátských projektech, leccos však lze o dotyčných vyčíst i z jejich životních příběhů. Děkan Fakulty sociálních věd UK Jakub Končelík, novinář Tomáš Němeček, ředitel divize Euro E15 vydavatelství Mladá fronta Tomáš Skřivánek a šéf strategických projektů České spořitelny Michael Kralert jsou lidmi…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
