Považuji se především za Američana. Jsem na tuto identitu pyšný, protože jsem ji získal jako imigrant díky hlubokému přesvědčení a tvrdé práci, ne díky místu narození. A považuji se také za manžela, otce, chlapíka z Indie, novináře, Newyorčana a (v mých lepších dnech) za intelektuála. V současné politické atmosféře však musím přidat ještě jednu identitu. Jsem muslim.
Nejsem praktikující muslim. V mešitě jsem byl naposledy, pokud nepočítám její návštěvu coby turista, před desítkami let. Moje žena je křesťanka a naše děti jsme nevychovali jako muslimy. Moje nahlížení na víru je poněkud komplikované – pohybuji se někde mezi teismem a agnosticismem. Jenže když vidím, jak republikánští kandidáti na prezidenta rozdělují Američany, uvědomuji si, že je důležité přiznat náboženství, do něhož jsem se narodil.
Přesto mě však tato identita nereprezentuje zcela. Bigotnost a demagogie Donalda Trumpa mne děsí ne proto, že jsem muslim, ale proto, že jsem Američan.
Victor Klemperer, který ve svých denících ze třicátých let sám sebe popisoval jako sekulárního, zcela asimilovaného německého Žida, Hitlerem opovrhoval. Pokoušel se přitom přesvědčit Němce, že svůj názor říká jako Němec, že je to jeho německá identita, která ho vede k tomu, aby se vysmíval nacismu. Bohužel, nakonec byl přesto považován pouze za Žida.
V tom spočívá skutečné nebezpečí Trumpovy rétoriky: nutí lidi, kteří se chtějí asimilovat a mají různé identity, aby se rozhodli jen pro jednu. Už teď je důsledkem jeho…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
