Přikyvující oslové
Někteří velcí producenti ropy se před tématem globálního oteplování stále schovávají
Jen málokterý ze symbolů ropného průmyslu je tak známý jako ropné čerpadlo, „nodding donkey“ (přikyvující osel). Tato technologie se od svého vynálezu v roce 1925 změnila jen málo a v některých starších ropných polích v USA slouží jako trvalá připomínka světa, který – ještě nedávno – žíznil po ropě. Dnes už jen jedna šestina americké surové ropy pochází z malých vrtů, kde se tato čerpadla používají. A je to také symbol toho, jak šéfové ropných firem zareagovali na rizika klimatických změn. Tu a tam zvedli hlavu, obhlédli budoucnost, ale pak se zase schovali. Před jednáním o změně klimatu, které začíná v Paříži koncem tohoto měsíce, se znovu zkoumá ochota ropného průmyslu podívat se tomuto tématu zpříma do očí.
V devadesátých letech odpovídali olejáři na kritiku ze strany environmentalistů kampaněmi, jež měly rozvířit debatu o klimatických změnách, a zvyšováním investic do obnovitelných energií. Britská společnost BP pod vedením Johna Browna o sobě prohlásila, že se posouvá „dále za ropu“. Avšak po finanční krizi ceny surové ropy stále rostly, což firmy vedlo k omezení ztrátové činnosti v zelené energii a dalšímu nalévání peněz do uhlovodíků. Nedávný dramatický pád cen ropy je donutil, aby začaly redukovat velké průzkumné projekty. A s blížícím se pařížským summitem zaskočil ropné bossy závazek více než sto padesáti zemí omezit emise skleníkových plynů – i když tato snaha pravděpodobně nedosáhne svého cíle, tj. snížit globální oteplování na dva stupně Celsia nad…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
