Byla jednou jedna holčička a ta neměla žádné kamarádky. Byla totiž neoblíbená a nepříjemná a ostatním holčičkám buď ubližovala, nebo se na ně vytahovala. K životu je moc nepotřebovala, ale stejně ji rozčilovalo, jak se hihňají. Většinou pak po nich něco hodila. Až jednou.
„Hello, jak se jmenuješ?“ uslyšela holčička. Hlas byl krásný a ještě krásnější byla panenka, která k ní promluvila. Byla to barbína se záplavou blond vlasů a v tričku s nápisem Hello Barbie. Holčička stydlivě mumlala, ale panenka ji hned zbavila rozpaků: „Tak ráda tě poznávám. Jsi moc sympatická.“ Tohle bylo na neoblíbenou holčičku trochu moc, chtělo se jí brečet.
A to byl začátek přátelství holčiček s umělou inteligencí, od něhož si firma Mattel tolik slibuje. Upovídaná Hello Barbie má totiž dobýt letošní předvánoční trh, protože její tiché předchůdkyně začaly nudit a přestaly se prodávat. Hello Barbie obsahuje speciální software, díky němuž rozpoznává klíčová slova a umí na ně reagovat. A to vždy mile, přátelsky, barbínovsky. Ošklivá slůvka má vypnutá.
Svět je ale zlý, a proto Hello Barbie stále z něčeho obviňuje. Třeba proto, že je napojena na internet a informace, které posbírá od dětí, posílá firmě ToyTalk, která její řeč vyvinula. Tam je použijí pro její další zdokonalování. A kdoví na co ještě, děsí se rodiče. Další námitky jsou psychologické. Tak například: proč by vlastně panenka měla sama vymýšlet rozhovory? Vždycky to za ni dělaly děti, v čemž právě spočívala hra s panenkami. Anebo: co…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
