Žena vnitřně ušlechtilá
Na inspiraci první republikou je postaven webový projekt Elegantní Česko. „Nejde nám ale o nostalgii po starých zašlých časech. Naopak, chceme oživovat to nejlepší, čím se mohla chlubit tahle země,“ říká zakladatelka projektu, jinak konzultantka a moderátorka, Pavlína Kvapilová.
Jste známá tím, že se snažíte spíše o renesanci žurnalistiky než o renesanci elegance a chování. Proč jste projekt Elegantní Česko odstartovala?
Nemyslím, že by to vybočovalo. Naopak, na moji předchozí práci projekt navazuje. Po odchodu z České televize jsem hodně přemýšlela o současné společnosti a snažila se skrze svoje aktivity v terénu poznat, co se doopravdy děje. Mám pocit, že v řadě ohledů jsme dezorientovaní, ztratili jsme některé základní záchytné body. Zároveň se rodí nové věci a poptávka po tom žít jinak, objevuje se svěží energie. Velkou část těchto dějů média příliš nezaznamenávají.
Jak Elegantní Česko funguje?
Snažíme se mluvit o našich životech, jen jiným jazykem. Začínáme skrze „malé věci“ inspirované minulostí. Móda, pak chování, mezilidské vztahy… Někomu to může připadat povrchní, ale chtěli bychom zachovat to kvalitní ze starého know-how spolu s úctou k řemeslu, kreativitě, kvalitě. Dnes je nám vnucována „rychlá móda“ z řetězců, stále kupujeme něco nového, co se rychle zničí, a tak pořád dokola. Kultivaci dnes nelze čekat shora, od elit. Takže musíme začít každý sám u sebe. Vše se rodí z toho, jaký vztah máme sami k sobě, jak se identifikujeme, vnímáme a chováme v každodenním životě. Jen s tím můžeme řešit vážnější témata jako třeba nyní uprchlickou krizi.
Co lze na videích na webu zhlédnout?
Móda je jakousi vstupní branou. Příběh šatů se sametovými květy nás zavede k osudům konkrétní rodiny z doby první republiky. Za šaty jsou vždy lidé, peripetie jejich života, móda je odrazem doby. Ukazujeme také zajímavé současné precizní tvůrce. Budeme mluvit o přešívání a zachování věcí či hledat Baťovy dřeváčky, fenomén protektorátu. Mohou pak skončit v Národním muzeu. Zájem vzbudila i linie chování. Nejde jen o „holčičí“ projekt, máme také edici Gentleman. A propojujeme generace. Jsme na YouTube, a tak nechybí sedmnáctiletý youtuber s přezdívkou Freescoot, kterého se Martin Gardavský, Muž roku 2011, pokouší proměnit v gentlemana.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
