Po výsledcích parlamentních voleb v červnu si spousta přátel Turecka vydechla úlevou, že demokracie odolala náporu neoislamistů. Ti totiž nezískali dvoutřetinovou většinu, která by jim umožnila změnit zemi v prezidentský systém a udělat z prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana skutečně neomezeného vládce.
Brzdou proti Erdoğanovi se stal volební úspěch kurdské strany HDP, jenže naděje, že Erdoğan svoji „porážku“ uzná, byla marná. Erdoğanova neoislamistická strana AKP se nedohodla s opozicí na vládní koalici a zemi čekají v listopadu nové volby. Celé vyjednávání o vládě však bylo jen fraškou, protože prezident byl již předem rozhodnut pro volební reparát v očekávání, že tentokrát budou Turci volit „správně“.
Proti Kurdům
Součástí volební kampaně je i ta vojenská, kterou Erdoğan minulý měsíc spustil proti Islámskému státu (IS) a současně i proti Kurdům, dosud nejúspěšnějším bojovníkům proti IS. O tom, koho považuje za skutečného nepřítele, svědčí letmý pohled na dosavadní statistiky náletů tureckého letectva. Podle německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung zatím tři nálety mířily na IS, ale na základny kurdské PKK jich cílilo 400.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
