Teď jsem Magor já
Proč výtvarníka Václava Stratila nemají rádi v televizi a proč ho milují jeho studenti
V ruce spokojeně svírá půllitr piva a po měsících blbé nálady má konečně důvod k radosti. Jednak mu Moravská galerie v Brně pořádá výstavu Nedělám nic a jiné práce. A pak už se Václav Stratil otřepal z toho, že musel odejít z fakulty výtvarných umění, kde šestnáct let vedl ateliér kresby a intermédií. „Za tu blbost se nestydím. Jestli to vzal někdo vážně, je to jeho problém,“ říká typickým „šišlavým“ hlasem výtvarník, který svůj přístup k životu označuje za „přirozeně drzý humor“.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
