Nová čísla francouzského týdeníku Charlie Hebdo se v kioscích i ve schránkách předplatitelů objevují od roku 1992 pravidelně každou středu. Málokdo z dnešních čtenářů ale asi tuší, že se mu tak do rukou dostává připomínka tuhého mediálního boje šedesátých let mezi konzervativním pravicovým gaullismem a satirickými časopisy většinou levicového zaměření. Když byl tenkrát ministrem vnitra Raymondem Marcellinem kvůli údajnému nactiutrhání či „nevhodnému srovnání“ poněkolikáté zakázán týdeník Hara-Kiri, rozhodl se jeho šéfredaktor François Cavanna, že založí nový, podobně zaměřený časopis s názvem Charlie Hebdo. Titul nebyl vybraný náhodně. Prezident Charles de Gaulle se ve světě francouzské politické satiry těšil familiární přezdívce Charlie. A slovo „hebdo“ lze volně přeložit jednou za týden.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 47 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
