Babiš, daňový mág

Ministr financí vydělává na dluhopisech Agrofertu, z jejichž výnosů se díky mezeře v zákoně nemusí platit daně

12. 7. 2015

Pro Andreje Babiše asi neexistuje větší téma než jak vymyslet, aby lidé i firmy nešidili stát na daních a vybíralo se jich čím dál víc. „Firmy musí být hrdé na to, že tu daně platí.“ Nebo: „Platit daně musí být v této zemi normální,“ říká často ministr financí a šéf hnutí ANO, který v tuto dobu navíc v parlamentu prosazuje zákon o elektronické evidenci tržeb, jenž má praxi nejrůznějších obcházení daňových povinností podnikatelů učinit přítrž.

Jak se ale ukazuje, sám Babiš a jeho koncern Agrofert v minulých letech využili poněkud kontroverzní možnosti, jak si stamilionový balík, který každoročně posílají státu na daních, aspoň trochu snížit. Pozoruhodnou transakci totiž nyní ukázalo Babišovo majetkové přiznání, zveřejněné povinně v Poslanecké sněmovně na začátku července. Z něj mimo jiné vyplývá, že ministr si loni pořídil dluhopisy svého vlastního Agrofertu v hodnotě 230 milionů korun a zároveň získal na úrocích z již dříve nakoupených stejných dluhopisů své firmy dalších 76 milionů korun. Jde přitom o tzv. korunové dluhopisy vydané těsně před koncem roku 2012, které měly jednu podstatnou výhodu: z jejich výnosů se po celou dobu jejich splatnosti místo běžné patnáctiprocentní srážkové daně ročně platí – velká nula.

V příštích deseti letech, dokdy mají tyto cenné papíry vydané Agrofertem splatnost, tak díky nim Babiš i jeho firma ušetří na daních z příjmů řádově desítky milionů korun.

Optimalizační hit

Korunové dluhopisy držené Babišem se staly hitem mezi velkými podnikateli právě na podzim roku 2012, a to proto, že o půlnoci na silvestra jejich daňová výhoda končila. Od ledna 2013 totiž začala platit novela zákona o dani z příjmů, jež neplacení daní z korunových dluhopisů znemožnila. Stát novelou reagoval právě na situaci, kdy podniky začaly tyto cenné papíry už během roku vydávat masově, aby si takzvaně optimalizovaly daně. Korunovými dluhopisy si totiž z daňového hlediska pomohly hned dvakrát. Nejenže jejich majitel nemusí platit z inkasovaných výnosů žádnou daň, ale ušetří i samotná firma, která je vydává. Náklady na vyplácení úroků z dluhopisů jsou totiž daňově uznatelné nákladové položky, jež tak snižují celkovou odváděnou daň z příjmů samotného podniku. „Bylo naprosto typické pro tu dobu, že kapitáni průmyslu využívali tyto korunové dluhopisy jako oblíbený trik, jak ušetřit vlastní peníze,“ potvrzuje daňový poradce Jakub Hajdučík. Pro srovnání, když si majitel firmy vybere peníze formou dividendy ze zisku, musí je naopak zdanit hned dvakrát: nejprve samotný zisk 19 procenty a pak ještě dividendu běžnou srážkovou daní 15 procent.

Paradoxem je, že dluhopisovou tsunami zřejmě rozpoutal samotný stát. Tehdejší ministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek totiž začal v roce 2011 vydávat státní dluhopisy pro občany, jejichž hodnota byla právě koruna za kus. Kalousek vedle výhodného úroku v průměru kolem tří procent také zájemcům připomínal, že se z výnosu neplatí daň. „Bohužel jsme tím inspirovali i řadu podnikatelů. Proto přišla novela, aby se to zarazilo,“ připouští dnes masivní rozvoj daňových optimalizací Kalousek.

Na dluhopisové vlně roku 2012, která měla vrchol právě v prosinci, během něhož firmy podle veřejného registru vydaly dluhopisů s korunovým nominálem za desítky miliard korun, se tak svezl i Agrofert. Jen tři dny před koncem roku vydal svou emisi s výhodným ročním úrokem šest procent na deset let, za celkem tři miliardy korun. Jak ukazují Babišova majetková přiznání, u něj pak záhy skončila zhruba polovina těchto cenných papírů. Předloni jich měl za 1,2 miliardy korun, z toho loni získal na začátku zmíněných 76 milionů korun na úrocích, a ještě si jich přikoupil za dalších 230 milionů korun. Za deset let by si tak měl díky tomu vydělat na úrocích 90 milionů korun bez daně a v nákladech na úroky, jak už bylo řečeno,uspoří peníze i Agrofert.

Tomu, že smyslem emise bylo právě odlehčit Babišovi i celé firmě na daních, kromě načasování navíc napovídá i zmíněný úrok ve výši šest procent. „V roce 2012 šlo o hypervýhodný úrok, rozhodně jeden z nejvyšších, jaký se dal na trhu s dluhopisy získat. Další věc samozřejmě je, že tak velké korporace, jako je Agrofert, si většinou půjčují peníze na trhu mnohem levněji,“ odpověděl na dotaz Respektu Hajdučík. A podobně to vidí i Kalousek. „Je to mimořádný úrok. Firmy velikosti Agrofertu si běžně půjčují za 1,5 procenta,“ upozorňuje.

Agrofert nicméně jakoukoli „daňovou optimalizaci“ odmítá. Důvodem vydání těchto dluhopisů podle mluvčího firmy Karla Hanzelky byla prý pouze snaha zajistit si „záložní“ zdroje pro připravované „masivní investice do energetiky, ekologie či rozvoje firmy“. „A to pro případ, že by nedošlo k zajištění dlouhodobých bankovních zdrojů. Je to naprosto normální přístup. Na vydání dluhopisů jsme se připravovali od počátku roku 2012, a co se týká úrokové sazby, máme zpracován znalecký posudek na tržní hodnotu,“ vysvětlil Hanzelka. Co tento znalecký posudek konkrétně znamená, sice nesdělil, faktem však je, že podnikové dluhopisy s šestiprocentním nebo i vyšším úrokem se na trhu sice zřídka, ale přece jen objevují. Bez odpovědi zůstaly ovšem otázky, proč minimálně polovina dluhopisů a výnosy z nich končí u Babiše, tedy jestli nakonec banky firmě „přece jen“ půjčily, nebo si snad investice a rozvoj firma rozmyslela. Stejně tak není jasné, kdo si koupil druhou polovinu těchto výhodných dluhopisů. Sám Babiš Respektu na žádnou otázku neodpověděl.

Experti se nicméně shodují, že firma ani její majitel-ministr se nějaké případné daňové kontroly bát nemusí. Korunové dluhopisy s vysokým úrokem a s nulovým zdaněním jsou sice z pohledu státní kasy, kterou se teď Babiš snaží co nejvíc naplnit, kontroverzní, ale přesto legální způsob daňově výhodného investování peněz.