Obří loď, která minulé pondělí dorazila z daleké Jižní Koreje do litevského přístavu KlaipÄ—da, je bezpochyby zázrak techniky. Je téměř tři sta metrů dlouhá a váží přes osmdesát tisíc tun. Litevce nicméně na jejich zbrusu novém plovoucím terminálu na zkapalněný zemní plyn, pojmenovaném Nezávislost, zajímají úplně jiná čísla. Především čtyři miliardy kubíků zemního plynu, které ve svých útrobách dokáže za rok zpracovat a poslat na pevninu. To je bezmála dvojnásobek litevské roční spotřeby. Ten až doposud pocházel výhradně od ruské státní firmy Gazprom a Litevci za něj platili nejvyšší cenu v Unii.
Nebyli v tom sami – závislost všech baltských zemí na ruském plynu byla až dosud naprostá. Na rozdíl od vnitrozemských států východní a střední Evropy nemohlyspoléhat ani na takzvané reverzní dodávky plynu, které tekly například na Ukrajinu v minulých měsících plynovodem zpět z Evropské unie. Do baltských zemí vedou separátní plynové trubky a na jejich území také končí. Se zjevnou nevýhodou se Litevci rozhodli skoncovat už v roce 2007, kdy se norsko-litevský projekt plovoucího terminálu rozběhl. Loď postavil koncern Hyundai, jejím vlastníkem je norská společnost Leif Høegh, Litva ji má na deset let pronajatou s právem odkupu. Příjezd terminálu do KlaipÄ—dy tedy není reakcí na ukrajinskou krizi, ale podle slov litevských politiků tento „historický krok“ přišel právě včas.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
