Od zásahu České národní banky na devizovém trhu s cílem oslabit českou korunu uplynulo deset měsíců, ale kritika tohoto kroku neutichá. Nedávno s ní přišel prezident republiky Miloš Zeman a odbory. Kritický postoj prezidenta je zásadní z jednoho důležitého důvodu: je to totiž právě on, kdo má výhradní právo vybrat a jmenovat guvernéra a další členy bankovní rady. Shodou okolností má doba umělého oslabování koruny trvat do roku 2016, kdy vyprší mandát současnému guvernérovi ČNB Miroslavu Singerovi a členovi bankovní rady Kamilu Janáčkovi.
Česká výjimka
Tyto okolnosti opět otevírají otázku procesu jmenování členů bankovní rady. Světová finanční krize ukázala, jak jsou v dnešních moderních ekonomikách centrální banky důležité – často důležitější než vlády. V našem případě to znamená, že velká část hospodářské politiky je, přeneseně řečeno, koncentrována v rukou prezidenta. Historie ukázala, že je nejlepší mít nezávislé centrální banky. Proto existují komplikované procesy, jejichž smyslem je vyvažovat rozdílné zájmy a jmenovat lidi, kteří rozhodují o měnové politice, z různých složek výkonné moci. Česká republika představuje výjimku. Prezident se nemusí ohlížet na nikoho.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 47 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
