Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika Fokus

Co vyvádí Vyvadil

Milovník politického vzrušení našel nový adrenalin: přátelství s Ruskem

13 profil vyvadil
13 profil vyvadil • Autor: Respekt

Za stolkem recepce lehce omšelé kancelářské budovy na pražském Žižkově sedí brýlatý prošedivělý muž a již čtvrt hodiny si nenechá skočit do řeči. Hantýrkou proloženou slovy z dob studené války filozofuje, co všechno udělala Evropská unie a USA špatně na Ukrajině a hlavně jak nesmyslně se „Západ“ se svou kritikou Ruska zachoval.


Normálně by asi advokáta Jiřího Vyvadila, někdejšího soudce, poslance, senátora, poradce premiéra a také stínového ministra spravedlnosti, ohledně aktuálního vývoje na Ukrajině a v Rusku nikdo nezpovídal. Z politiky vyšuměl před více než dvěma lety a od té doby má svoji advokátní praxi. Jenže teď se mu povedl „mistrovský kousek“: na Facebooku zveřejnil dopis ruskému velvyslanci, který podepsal coby předseda přípravného výboru občanského sdružení Přátelé Ruska v České republice. V textu zdůrazňuje, že vidí krizi na Ukrajině originálníma očima: „Původci a organizátoři této krize, představitelé EU a USA, využili radikalistických polofašistických a nacionalistických sil a společně uskutečnili státní převrat, při kterém odstranili legálního prezidenta. Přitom navíc uvedli do funkce dočasného premiéra, který je znám svými fašistickými sympatiemi.“ Na závěr pak prosí, aby velvyslanec tlumočil jeho názory v Moskvě, nepřímo si říká o přijetí na ambasádě a loučí se pozdravem „Pravda zvítězí“.

„Jsem ten typ: příliš velká jednostrannost v médiích i v názorech politiků na Ukrajinu u mě budí potřebu protiváhy.“Jiří Vyvadil

Tweetni to

Tuzemská média dopis, který hned přivítaly a hojně citovaly ruské servery, překřtila na „zvací dopis“, upomínající na iniciativu některých českých komunistů v srpnu 1968, kdy do Československa vtrhla pod vedením sovětské armády vojska Varšavské smlouvy.

A Jiří Vyvadil měl o zájem postaráno. Faktem je, že jeho názor na ukrajinskou krizi patří na domácí scéně k nejvyhrocenějším. A že otevřená podpora expanze Ruska je v Česku vzhledem k historickým zkušenostem země citlivá věc. Právě proto stojí za to nositele tohoto pohledu na věc i jeho souputníky blíže prozkoumat.

Tohle jste zvorali

Na žižkovské recepci se Jiří Vyvadil svá ostrá slova z dopisu snaží spíše bagatelizovat a o založení spolku Přátel Ruska mluví jako o provokaci. „Jsem ten typ: příliš velká jednostrannost v médiích i v názorech politiků na Ukrajinu u mě budí potřebu protiváhy. Takže záměrně jsem sdružení dal název Přátelé Ruska, protože je jasné, že to v této době bude vyvolávat obrovské emoce a také zájem o vyvážené názory,“ pochvaluje si autor dopisu.

Vyvadilovo vyvažování názorů spočívá hlavně v šíření tezí, že Krym historicky patří Rusku, Ukrajina byla vždy rozpolcená na západní protiruskou a východní proruskou část a snaha připojit ji celou k EU je nesmyslná a nepřátelská vůči Rusku. Západ by tím totiž Rusko obklopil a zmenšil jeho okolní území, což tato velmoc logicky nikdy nedovolí. A nakonec to nejzásadnější – vyhrocené vztahy velmocí, jako jsou USA a Rusko, pouze kvůli „bezvýznamné“ Ukrajině mohou přerůst ve světový konflikt a posílit radikální islám.

„Západ to prostě totálně s Ukrajinou a Ruskem zvoral. Pokud v tom budou pokračovat, nějakými dalšími výroky a sankcemi, jenom to budou zhoršovat. Putin jim samozřejmě nevyhoví a oni zůstanou poražení,“ rozkládá Vyvadil, pak se dvakrát trochu zajíkne smíchy, a když se uklidní, dodá na vysvětlenou: „Nemyslete si, že mám radost, jak se ty věci vyvíjejí, ale jinak to nejde. Západ nemůže věřit, že Rusko někam zatlačí a to se nechá ponižovat.“ Proto by ho raději měl nechat být.

Od člena sociální demokracie působí tato slova jako pěst na oko. Každý ví, že nejen česká vláda a Evropská unie, ale i Severoatlantická aliance, v níž je Česko členem, považuje kroky Ruska především na Krymu za vojenskou agresi. Podle generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena Moskva porušuje ukrajinskou suverenitu a nynější krize, kdy Rusko přesouvá na území Evropy největší počty vojáků za dlouhá desetiletí, je „nejvážnější hrozba pro evropskou bezpečnost a stabilitu od konce studené války“.

Odkud tedy člen vládní strany čerpá informace a argumenty pro svůj alternativní pohled? Lidé, kteří se s Vyvadilem dlouho znají, si většinou nevzpomínají, že by zahraniční politika někdy byla jeho hlavním tématem. Vesměs ho považují především za člověka, který nemůže být delší dobu bez politiky a pořádného vzrušení. Obzvláště pak prý ožívá, když se objeví nějaké kontroverzní téma, k němuž se může vyjádřit a přilákat tak objektivy kamer. Jeho náhlý zájem o Ukrajinu a Rusko se tak dá vysvětlit nejspíše dobrou příležitostí. Nakonec o tom svědčí i příklady jeho akcí z nedávné doby – obhajoval kuličkového střelce na prezidenta Václava Klause, organizoval petice proti církevním restitucím a na blogu psal články s titulky typu „Chce se mi zvracet...“. Špatně se mu udělalo z prezidenta USA Baracka Obamy, který kdysi blahopřál ke zvolení prezidentu Ukrajiny Viktoru Janukovyčovi, a když byl pak svržen, tak se Obama dle něj věrolomně zastává jeho odpůrců.

Do politiky vstoupil vystudovaný právník Vyvadil ještě před listopadem 1989, kdy byl členem Československé strany socialistické, patřící do tehdejší komunistické Národní fronty. Ve straně to dotáhl na tajemníka poslaneckého klubu a po revoluci na předsedu. V devadesátých letech přes další stranu, Liberálně sociální unii nakonec zakotvil v sociální demokracii (stejně jako jeho dobrý známý od socialistů a pozdější premiér Jiří Paroubek).

Vyvadil byl poslancem, pak senátorem v ústavně právním výboru, a když ho politika kolem roku 2003 omrzela, vrátil se do justice a stal se soudcem. Psal se rok 2005 a v jeho kariéře nastal zlom. Získal totiž prestižní talár soudce Nejvyššího správního soudu (NSS). „Měl charisma, říkal, že skončil s politikou, takže jsme ho vzali,“ vzpomíná na Vyvadila předseda NSS Josef Baxa.

„Ano, tahle skupina se mi líbí a Putin si zaslouží obdiv. Udělal to úžasně.“ Stanislav Huml o Přátelích Ruska

Tweetni to

Tomuto pohledu dává za pravdu i pohled do archivu. Vyvadil obhajoval tvrdý – a veřejně hojně kritizovaný – policejní zásah na CzechTeku v roce 2005, jmenování problematického muže ČSSD Davida Ratha ministrem zdravotnictví a o několik let později, když s Paroubkem opustili ČSSD, vyvolal rozbroje u národních socialistů ČSNS 2005, kam vstoupil. Začal překvapivě brojit proti Paroubkovi, který tam také mířil, a nakonec byl sám ze strany vyloučen.Dnes už angažmá tohoto muže považuje za velkou chybu. Nešlo o jeho profesní, právnické kvality, ale o neustálou potřebu komentovat politiku, což se s výkonem funkce soudce vylučuje. Situace se navíc vyhrotila poté, co se stal v tom samém roce premiérem Jiří Paroubek. Vyvadil stále coby soudce o něm začal psát oslavné články a nakonec si vyjednal stáž na ministerstvu spravedlnosti a stal se zde náměstkem tehdejšího šéfa rezortu Pavla Němce. Tam jeho kariéra skončila také záhy. Potají se sešel kvůli dluhům firmy Setuza s podnikatelem Tomášem Pitrem, o kterého se v té době zajímala policie a právě Paroubek o něm prohlašoval, že je to nepřítel státu. Němec ho odvolal a v následném sporu o Vyvadila málem padla vláda. Krátce nato přišel také o soudcovský talár. „Soudce má být zdrženlivý a neplést se do politiky. Tyhle předpoklady ale pan Vyvadil rozhodně neměl,“ vzpomíná Baxa. A to, že se teď rozhodl obhajovat Rusko, ho vlastně nepřekvapuje. „Jako vždy využívá témata, aby se zviditelnil. Pronáší ostré výroky, aby zaujal,“ hodnotí čerstvou akci bývalého kolegy šéf NSS.

Paroubka, s nímž se Vyvadil od akce kolem národních socialistů nemusí, dnes aktivita jeho bývalého spojence se sdružením Přátelé Ruska nepřekvapuje a ani nepohoršuje. „Má široký přehled o zahraniční politice. Já sice ten problém vidím trošku jinak, ale ne zase až tak vzdáleně. Vidím ty věci kriticky jak ve vztahu k Rusku, tak i k Ukrajině,“ vysvětluje bývalý premiér.

Vyvadil se nakonec do ČSSD na rozdíl od něj zase vrátil a dnes je členem místní buňky v Rokycanech. Co vlastně vládní strana na proruské aktivity svého člena říká? „Co vyvádí pan Vyvadil, mě nezajímá. Je to takový neposeda, naprosto irelevantní člověk, který v sociální demokracii už dávno nic neznamená. Je to naprosto pod úroveň se k němu vyjadřovat,“ rozčiluje se vedoucí politicko-analytické sekce ČSSD a poradce premiéra Oto Novotný.

Jednou to stačilo

Jiří Vyvadil zároveň upozorňuje, že jeho Přátelé Ruska mají na Facebooku již přes 2200 členů. „Už se musíme sejít a to sdružení založit, je o to opravdu velký zájem,“ konstatuje s tím, že samozřejmě dostává i nesouhlasné reakce, či dokonce výhrůžky. Podpůrné hlasy prý ale převažují. Mezi příznivci rezonují hlavně zprávy, že nová ukrajinská vláda jsou, jak také píše v dopise ruskému velvyslanci, nacionalisté a fašisté. „Je to první vláda, která má hajlujícího premiéra,“ rozohňuje se u stolku na Žižkově Vyvadil a odkazuje na fotku Arsenije Jaceňuka, jež koluje na internetu, na níž má ruku v poloze nacistického pozdravu. Tento „důkaz“ je ovšem poměrně vratký: jde o screenshot videa, na němž Jaceňuk zvedá při jednom z projevů ruku k pozdravu. Stejně tak platí, že v tomto směru velmi citliví evropští politici s Jaceňukem nemají žádný problém. „Nikdy dříve také spojovaný s fašismem nebyl, naopak má židovské předky. Všechno, co se Rusku hodí, zneužije k propagandě,“ říká Vladyslav Rohovyj ze Svazu Ukrajinců Bohemie, který žil dříve na Krymu a nyní se usadil v Karlových Varech. „Je to asi, jako když vás někdo vyfotí poblíž záchodu a pak řekne, že ‚serete‘ na Česko. Ruská propaganda si prostě vybírá, co se jí hodí, využívá a nafukuje,“ dodává i na adresu Vyvadilových tvrzení Rohovyj.

K příznivcům Přátel Ruska nicméně patří třeba dva sociálnědemokratičtí poslanci Jaroslav Foldyna a Stanislav Huml. „Ano, tahle skupina se mi líbí a já si ty zprávy rád čtu. Nová ukrajinská vláda je prostě nelegitimní, když ne fašistická, tak nacionalistická a Putin si zaslouží obdiv. Udělal to úžasně,“ říká Huml. Podle Vyvadila má na své názory kladné reakce i z pravého spektra, například od Ladislava Mrklase z CEVRO Institutu. Ten to však důrazně popírá. „Řekl bych, že nesouhlasím s žádným názorem pana Vyvadila. A pokud jde o Ukrajinu a Rusko, pak se lišíme dokonce o 180 stupňů,“ reaguje Mrklas na domnělé spojenectví.

Kam dál se budou vyvíjet Vyvadilovy názory či další aktivity, lze dnes jen těžko předvídat. Na svůj dopis velvyslanci prý zatím žádnou reakci nemá a sám o setkání s ním nijak zvlášť neusiluje. Ruská ambasáda svoji korespondenci ani kontakty nijak nekomentuje. Vyvadil se dnes nechystá ani na předpokládanou cestu do centra dění. Na Ukrajině nikdy nebyl a v Rusku už velmi dávno. „Byl jsem tam, když mi bylo 14 let s gymplem na koncertě Lenky Filipové,“ vzpomíná advokát. „To mi stačí.“ 

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte