Miloš Zeman se pomalu stěhuje ze své vysočinské tvrze na Pražský hrad a v kancelářích ministerstva vnitra, policie a advokátní komory se hromadí dopisy zpochybňující průběh prezidentských voleb. Většina z nich volá po vyšetření anonymního inzerátu pro nejčtenější bulvár, který v den voleb obvinil Zemanova protivníka z národní zrady. Odhaleným zadavatelem byl někdejší estébák Vladimír Zavadil, kterého teď policejní šetření stížností může přivést před soud, zbavit jej právní praxe – a v krajním případě může dokonce zrušit výsledek voleb. Policie teď má vyvrátit také podezření, zda se trestného činu ve spolupráci se Zavadilem nedopustili lidé ze Zemanova týmu.
Neetické a zákeřné
První trestní oznámení na inzerát v Blesku podal na pražské kriminálce už v den voleb tým kandidáta Karla Schwarzenberga. Další přicházela později. Je samozřejmě na policii, co si s vějířem podání počne, podle právníků půjde o slovíčka a jejich výklad na těsné hraně. Stěžovatelé si myslí, že věty ze Zavadilova inzerátu o Schwarzenbergově plánu vrátit Sudety potomkům válečných zločinců, o jeho vděčnosti landsmanšaftu a chuti hnát prezidenta Beneše kvůli odsunu Němců před mezinárodní soud jsou vylhané a zásadně kandidáta poškodily. Zavadil říká, že všechno je pravda. Detektivové se zatím nechtějí k věci nijak vyjadřovat. Vyšetřování je na počátku, policisté musí zjistit, zda si inzerát zadal opravdu Zavadil – což on sám tvrdí –, a vyloučit, jestli někoho nekryje. Policie musí také ověřit, zda Schwarzenberg věty z inzerátu opravdu nepronesl, a prokázat, že jej inzerát nějak poškodil.
Obviněn z pomluvy tedy zatím nikdo není a vyšetřování bude podle policistů trvat několik měsíců.
Výsledek ale bude zřejmě důležitý pro ministerstvo vnitra, které definitivně schvaluje zákonný průběh voleb. A na stolech jeho úředníků odpovědných za průběh voleb leží dnes desítky stížností, jež tvrdí, že inzerát volby ovlivnil neférovým způsobem a že byl porušen volební zákon. Jenže ministerští úředníci nejsou schopni dokázat, nakolik byl inzerát lživý. A i kdyby byl, lze podle nich stěží zrušit prezidentské volby kvůli inzerátu soukromé osoby, která neměla s oficiální kampaní nic společného. „To by policie musela dokázat, že šlo o úmyslnou a promyšlenou lživou kampaň týmu jednoho kandidáta. Pochybuji, že by se něco takového dalo vypátrat,“ říká jeden z nich.
Zavadilovým inzerátem se bude zabývat i Česká advokátní komora. K ní podala stížnost například senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová. „Pan doktor Zavadil porušil podle mého názoru etický kodex komory a mohl by z ní být vyloučen,“ vysvětluje Wagnerová. Podle ní je zákeřné především to, že byl inzerát zveřejněn anonymně, a lživost „sudetoněmecké karty“ inzerátu považuje senátorka za dostatečně prokázanou. Wagnerovou stejně jako ostatní stěžovatele zajímá, zda advokát Zavadil nezadával inzerát pro skrytého klienta. „Pokud ano a pokud patřil ten klient do oficiálního týmu soupeře, mohlo by to být opravdu porušení zákonnosti voleb,“ odporuje bývalá ústavní soudkyně pohledu úředníků z vnitra.
Umění dezinformace
Podezření, že se Zavadil ve spojení s lidmi kolem prezidenta Zemana pokusil zmanipulovat volby, může vypadat jako umanutost stoupenců protistrany, kteří se nedokážou smířit s porážkou. Jenže je tu mnoho indicií, které tezi o poslíčkovi cílené a promyšlené dezinformace podporují.
Díky rychlé práci médií už víme, že Vladimír Zavadil prošel za komunismu výcvikem a praxí u politické policie. Příslušníkem StB se stal v roce 1988 ve svých pětadvaceti letech a svou kariéru prožil na její tzv. druhé správě, složce zabývající se sledováním, pronásledováním, zastrašováním a očerňováním odpůrců komunistického režimu. Důstojníci správy byli, kromě jiného, cvičeni k využívání dezinformačních kampaní, v nichž ve zprávách a „životopisech“ pronásledovaných lidí umně mísili lži s pravdou. Druhá správa byla jako nejnebezpečnější a nejbrutálnější jednotka StB rozpuštěna bezprostředně po listopadu 1989. Z kariéry budoucího advokáta Zavadila se dochovalo několik fotografií, na nichž mladý estébák zasahuje proti demonstrantům na podzim 1988.
Dezinformační kampaně využíval v době svého šéfování sociální demokracii i Miloš Zeman. Nejslavnější je operace Olovo, během níž Zemanovi podřízení sepisovali pamflet plný sprostých lží o Zemanově tehdejší vnitrostranické odpůrkyni Petře Buzkové. Když se akce provalila dřív, než mohla být nenápadně a nevypátratelně spuštěna, dal od ní Miloš Zeman ruce pryč a jeho poradce vzal vše na sebe. A takhle to během Zemanova vládnutí dopadlo několikrát: když byl premiér přistižen při pomluvě a očerňující lži, nikdy za to nemohl on sám, ale vždycky na sebe vinu vzali lidé z jeho okolí.
Vladimír Zavadil má k tehdejší Zemanově sociální demokracii velmi blízko. Vyhozený estébák se v roce 1996 objevuje ve statutárních orgánech několika firem a coby absolvent právnické fakulty začíná velmi úzce spolupracovat s právníky Miroslavem Janstou a Alešem Rozehnalem. Ta jména tehdy nikdo neznal. Ale pár let nato patřili Jansta a Rozehnal mezi nejznámější právníky a lobbisty této země. Oba dva – i Zavadil – spolupracovali prostřednictvím několika firem s IPB anebo s Železného ukradenou televizí Nova.
Připomeňme si jeden polozapomenutý příběh. Sociální demokracie s nově zvoleným šéfem Milošem Zemanem měla v roce 1997 velké finanční problémy, které řešila půjčkou 26 milionů korun. Věřitel nebyl znám. Teprve dva roky poté se podnikatel Ivan Lhotský v rozhovoru pro média zmínil, že mu sociální demokracie dluží peníze. Netrvalo ani týden a média odhalila, že zmíněných 26 milionů půjčil straně Lhotský se svým podnikatelským partnerem Janstou. A za další dva týdny čekal na mluvku Lhotského před bytem najatý vrah, zázrakem se stalo, že podnikatel kulku do hlavy přežil – ale nikdy už do novin neřekl ani slovo. Teprve další měsíce ukázaly, že věřitel Zemanovy sociálnědemokratické strany Lhotský byl současně kamarád a správce financí jednoho z bossů tuzemského podsvětí Františka Mrázka.
A teprve o několik let později připouštěli v anonymních rozhovorech pro média zasvěcení policisté, že za nepovedenou vraždou Lhotského stál Mrázek a jeho spřátelený důstojník z BIS. A ještě později, když začaly být v médiích zveřejňovány informace ze spisu Krakatice, ve kterém na přelomu tisíciletí mapovali policisté propojení organizovaného zločinu se státní správou, vyšlo najevo, že nejbližší Zemanův spolupracovník a poradce Miroslav Šlouf se s Mrázkem znal a že se oba pokusili zmanipulovat několik velkých privatizačních transakcí.
Sám Zavadil se ve spisu Krakatice ani v žádných jiných spisech kolem tehdejšího propojení zločinu a politiky neobjevuje. V minulém desetiletí jej najdeme třeba ve firmě spolu s tuneláři z C. S. Fondů Josefem Matouškem a Vladimírem Naďem, které před soudem obhajoval, stejně jako Jana Harangozza, obžalovaného v případu konkurzní mafie (a známého tím, že dokázal za dva měsíce absolvovat kompletní studium plzeňské právnické fakulty).
Zavadilova právní kancelář dnes sídlí na Revoluční třídě v Praze. Ženský hlas v telefonu oznamuje, že doktor Zavadil není přítomen a že ona v žádném případě nebude informovat o současných aktivitách kanceláře.
Nic z výše popsaného nedokazuje, že Zavadil opravdu zveřejnil volební inzerát v konspiraci se Zemanovými lidmi. Advokát jakékoli spojení se Zemanovou kampaní odmítá, od inzerátu se distancovali i lidé ze Zemanova týmu a policie zatím nechce nic komentovat. Nicméně důvody k vážnému pátrání existují a policie slibuje, že žádný z nich nepřehlédne.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
