Už jste to slyšeli? Napřesrok opět zdraží elektřina, domácnosti si připlatí řádově stovky korun navíc. Podle většiny českých médií za to mohou „solární baroni“ a dotace do obnovitelných zdrojů. Politici a úřady se v návaznosti na to předhánějí v receptech, jak celý vznikající byznys alternativní energetikyomezit či rovnou zakázat. V té všeobecné vřavě se ztrácí skutečnost, že sluneční či větrné elektrárny tlačí na evropských trzích cenu elektřiny dolů. A také to, že právě teď se rozhoduje o pravidlech, jež na roky ovlivní nejen cifry na složenkách českých domácností.
Cesta z Lipska
Na sumě, kterou Češi platí za elektřinu, se podílejí dva zcela odlišné světy. Jedna polovina odráží cenu proudu jako komodity, s níž se obchoduje na burzách, druhou část určují úřady, kterým jde kromě byznysu i o veřejné zájmy či bezpečnost.
Sonda do obou částí této složeninynemůže v případě Čechů začít jinde než na nejbližším „tržišti s elektřinou“ v německém Lipsku. Právě sem se pravidelně vypravují také zdejší distribuční firmy, které pak proud přeprodávají českým zákazníkům.
Při pohledu na cifry svítící na monitorech lipských obchodníků se člověk zarazí: jak si s tímhle dát dohromady české aktuální zprávy o valící se vlně drahoty? Zatímco v „krizovém roce“ 2008 se tu ceny šplhaly k osmdesáti eurům za megawatthodinu, loni na Vánoce to bylo o čtvrtinu méně a teď se lipská cena pohybuje na nějakých pětačtyřiceti eurech. A stejně klesly též všechny ostatní burzy v regionu. Podle analytiků jde přitom o trend: pokud nedojde k nějaké živelní katastrofě či ostré politické změně, budou se prý ceny i nadále držet dole.
Pro pochopení stoupajících částek na českých složenkách je proto nutné vrátit se do Prahy: poroste totiž ta druhá, úředně určovaná polovina ceny. Protože zdejší Energetický regulační úřad (ERÚ) zdražil tu svoji část o deset procent, mohou si Češi spočítat, že napřesrok zaplatí o nějakých dvě stě či tři sta korun více, pokud elektřinou pouze svítí a živí své spotřebiče, možná ale až o dva tisíce, když proudem topí.
ERÚ přitom ve své tiskové zprávě tvrdí, že za „jeho“ zdražování může státní podpora obnovitelných zdrojů: výroba elektřiny z větrných či slunečních elektráren totiž příští rok dosáhne takových hodnot, že státem přislíbené dotace vyskočí na dvaačtyřicet miliard korun.
Část z nich – necelých dvanáct miliard – pokryje podle nedávného rozhodnutí vláda z takzvané solární daně a dalších zdrojů. Zbylých třicet miliard se už však rozpočítává do účtů domácností a firem.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
