Psal se rok 2005. Prezident George W. Bush byl na počátku svého druhého volebního období, tedy na vrcholu moci. První čtyři roky jeho vlády pohltil boj proti terorismu a válka v Iráku, teď měl ale s obnoveným mandátem ideální příležitost stočit pozornost k domácí agendě. Hned v únoru, pár dní po inauguraci, prezident skutečně vyrazil na přesvědčovací turné po celé zemi. Na programu dne byla reforma amerického důchodového systému, vlastně největšího vládního programu na světě. Spoluautorem a motorem plánu byl jakýsi Paul Ryan, pětatřicetiletý kongresman ze šedesátitisícového města Janesville státu Wisconsin.

Šlo o podobnou reformu, jakou známe od nás. Navzdory některým zakořeněným představám ve Spojených státech funguje od roku 1935 vedle jiných možností také průběžný systém důchodového zabezpečení. Američané do něj odvádějí část daní z příjmu, ty jsou spravovány vládním fondem. Do programu přispívá zhruba polovina Američanů, není ve ztrátě, při současných demografických trendech se do ní ale časem dostane. Prezident Bush přišel na návrh kongresmanů v roce 2005 s plánem část programu privatizovat a zavést – podobně jako vláda v Česku – systém soukromých účtů.

34 profil
34 profil • Autor: Respekt

Návrh zjevně považoval za radikální i samotný George Bush. Původní Ryanův plán počítal s privatizací poloviny celého systému. Bushův tým reformu výrazně seškrtal, ani tak s ní však prezident neměl úspěch. Radikálnější křídlo republikánů bylo z návrhu nadšené, Bushova popularita se však během jeho propagování prudce propadla. Prezident nakonec pod palbou opozice varující před zničením sociální sítě od plánu úplně upustil. „Republikáni neodhadli, jak podivný se celý nápad bude mnoha lidem zdát. Neodhadli, jak moc mají lidé důchodový systém rádi a jak moc by ho museli mít v oblibě sami republikáni, aby jim lidé uvěřili, že ho chtějí reformovat, a ne zničit. Ve své snaze vytvořit dynamickou společnost ochotnou přijímat rizika si nevšimli, kolik lidí, včetně republikánů, si cení bezpečí a jistoty,“ napsal tehdy David Brooks, známý konzervativní komentátor deníku The New York Times. Americký důchodový systém běží v nezměněné podobě dodnes.

I_obalka.indd
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na [email protected] nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

I_obalka.indd
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 43 článkům z tohoto vydání.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Sobota

redaktor, zahraničí

sobota2
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1855

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte