Na semaforu zelená

Jeden z displejů, na nějž řidič neobvyklého opelu hledí, je dotykový a nabízí podrobné údaje o tocích energie v pohonném systému či o tom, kolik procent cesty jste ujeli čistě na elektřinu. Auto, na které se léta čekalo a od nějž si zastánci ekologické dopravy hodně slibovali, je doslova nabité informacemi a samo se vás nenápadně snaží vést k šetrné jízdě. Neustále například máte na očích barevný ukazatel, který se posunuje ze zelené do modré polohy v závislosti na tom, jak moc „dupete“ na plyn. Můžete sledovat i tok energií mezi baterií, elektromotorem a spalovacím motorem.

Podobné vybavení je dnes u hybridních vozů běžné, Opel Ampera má však ještě něco navíc: čistě na elektřinu urazí relativně velkou vzdálenost: minimálně 40 km, za příhodných podmínek dokonce až 80 km. Teprve pak se připojí benzinový motor. Jiné hybridy ujedou na elektřinu mnohem méně, třeba běžná Toyota Prius pouhé 2 km.

Především je ale ampera tzv. plug-in hybrid, tedy hybridní vůz, jejž lze dobíjet z elektrické zásuvky – klidně doma v garáži. Tato zdánlivá drobnost přináší důležitou výhodu: pokud pravidelně dojíždíte třeba do práce a nemáte to moc daleko, můžete amperu používat jako klasický elektromobil, jezdit s ní pouze na elektřinu, což je levnější a šetrnější k životnímu prostředí. Lithium-iontovou baterii o kapacitě 16 kWh je možné z běžné 230V zásuvky dobít za čtyři až šest hodin. Ampera přitom podobně jako jiná hybridní auta není odkázána na síť dobíjecích stanic, v záloze je vždy benzin v nádrži. S plnou nádrží a plně nabitou baterií urazí tento vůz až 600 km.

Úspora je výrazná, ale…

Do Evropy přicestovala ampera z USA, kde si její obdobu američtí zákazníci kupují od prosince 2010 pod názvem Chevrolet Volt. Auto bylo prvním a poměrně dlouho také jediným plug-in hybridem na světovém trhu, teprve v posledních týdnech se k němu přidal nejnovější model Toyoty Prius. Ampera nabízí slušný výkon 150 koňských sil (Škoda Octavia 2.0 TDI má 140 koní), výraznou akceleraci (zrychlení z 0 na 100 km/h za méně než devět vteřin), živost už od nízkých rychlostí. K dispozici je tempomat, vyhřívání sedadel a všechny další vymoženosti luxusního vozu. Odpovídá tomu i cena, v Česku si tohle auto pořídíte za 1 080 000 Kč.

Letos získala ampera na autosalonu v Ženevě ocenění Auto roku, přesto může být pro Evropany jistým zklamáním. S hmotností 1,7 tuny není žádný střízlík a v době, kdy je v činnosti spalovací motor, spotřebuje sedm až osm litrů benzinu na 100 km, což je více než moderní benzinová auta. Úplně spokojen nemusí být ani ten, kdo ji provozuje především jako elektromobil: nemůže počítat s tím, že tím ušetří tolik, aby se mu podstatná část peněz vynaložených na koupi vozu vrátila.

Malý příklad: denně amperou dojíždíte 40 km do práce, kde ji můžete dobít, takže i zpáteční cestu zvládnete plně na elektřinu. O víkendu pak pravidelně urazíte 200 km, jezdíte třeba na chatu, a tady už musíte využít i spalovací motor. Elektřina vás pak za týden vyjde přibližně na 350 Kč, benzin na 345 Kč (při ceně 35 Kč/l). Utratíte tedy kolem 700 Kč, přičemž cestování dieselovým vozem o spotřebě pět litrů by vás při ceně nafty 36 Kč/l vyšlo na 1080 Kč. Za rok tak dostáváme úsporu necelých 20 000 Kč, která je sice výrazná, při více než milionové ceně vozu však neohromí.

Jezdit „na slunce“

Ve Spojených státech se úspory, které nabízí Chevrolet Volt, mohou jevit přesvědčivěji: Američané jej často srovnávají s auty, jež mají spotřebu 12–16 l/100 km – staršími vozy amerických značek, oblíbenými off-roady a podobně. Také zájem o obnovitelné zdroje je v Americe větší než v řadě evropských zemí a prodejci tu lákají zákazníky na skutečnost, že volt dokáže jezdit „na slunce“. Pokud se majitel auta rozhodne pro instalaci solární elektrárny na střechu svého domu, může teoreticky jezdit zcela bez emisí. Automobilka GM také běžně zavádí solární dobíječky u některých svých dealerů.

Odborníci proto čekají, že se „auto do zásuvky“ z dílny GM bude lépe prodávat v Americe. Podobné prognózy jsou však zatím nejisté. Mimo jiné proto, že volt má v USA řadu zarytých odpůrců rekrutujících se především z řad tamní pravice, která odmítá jakékoli státní zásahy a zvýhodňování. Příběh voltu je zejména konzervativními médii typu Fox News často prezentován tak, že byl vyvinut za peníze běžných občanů, jimiž vláda krachující automobilku v roce 2009 zachránila. Prodeje v USA zatím také nenaplňují očekávání, kolísají z měsíce na měsíc: v březnu se tu prodalo téměř 2300 vozů Volt, což sice bylo dvakrát víc než v únoru, přesto ale automobilka GM právě v tomto měsíci přechodně zastavila kvůli malému zájmu zákazníků výrobu. Zaoceánská obdoba voltu si naopak nevede špatně, Opel chce v Evropě letos prodat 10 000 amper a počet objednávek zatím nasvědčuje tomu, že by se mu to mělo podařit.

Zákazníky tvoří na obou kontinentech bohatí klienti, kterým příliš nezáleží na tom, aby se jim vynaložené peníze vrátily. Volt i ampera jsou primárně auty určenými pro milovníky technologických inovací, příznivce ochrany životního prostředí či pro ty, kdo chtějí prostřednictvím luxusního auta dát najevo příslušnost k určité společenské skupině nebo souznění s módním trendem.

Autor je šéfredaktorem magazínu www.hybrid.cz.