Ministr obrany Alexandr Vondra se zastal své bývalé náměstkyně na úřadu vlády Jany Hendrichové. Stěží si prý lze představit slušnější, zodpovědnější a loajálnější úřednici. V tomto s bývalým místopředsedou vlády pro evropské záležitosti souhlasíme. Jak jsme měli možnost paní Hendrichovou poznat, působí opravdu kultivovaně a počestně. Jenže ona slavná zakázka na zvučení a tlumočení českého předsednictví EU byla opravdu absurdně a dramaticky předražená. Vysvětlit si to lze pouze tím, že Hendrichová technickým věcem vůbec nerozumí a příliš důvěřovala svým kolegům a nadřízeným, kteří se tvářili jako zkušenější a zběhlejší. Tím ovšem problém pro Hendrichovou ani Vondru nekončí, ale začíná. 

Úředník, který něčemu odbornému nerozumí, je takřka povinen zjistit si, jak se to dělá jinde, v tomto případě v jiných evropských zemích. Skandinávská úspornost je nám sice vzdálená, přesto o lecčem vypovídá, že účet za ozvučení dánského předsednictví byl desetkrát nižší. Hendrichová mohla navíc do úředních knih zaznamenat, že buď odmítá podepsat, nebo podepisuje pod časovým tlakem a s výhradami. To se bohužel nestalo.

Zakázka od státu nebo kraje představuje pro podnikatele klid a jistotu. Není to jako dravý svět „tam venku“, kdy (v postkomunistické džungli především) často nevíte, kdo vám za služby zaplatí, kdo nikoli. Pokud tedy někdo získá privilegium práce pro stát, je slušné očekávat marži 10 procent, a nikoli 150–200 procent, jak se to stalo v kauze ProMoPro. To, že ProMoPro dosáhlo po zaplacení daní těchto marží, je zjevné, protože získané stamiliony se hned praly přes řetězce účtů v daňových rájích. Nebyly to tedy peníze pro zvukaře a techniky, kteří tahají kabely. Lze si představit, že ti měli také 150–200, ale korun na hodinu.

 

Lepší a horší varianta

Zatím není zřejmé, z čeho chce policie obvinit osoby, které z celého obchodu profitovaly. Napálit hloupého obchodního partnera (i když je to stát) předražením zakázky je sice nemravné, ale nikoli trestné. Vadí tedy policii praní špinavých peněz nebo daňová optimalizace? A podaří se prokázat propojení úředníků a politiků na lidi, kteří vybírali peníze z odhalených účtů? Z hlediska zodpovědných úředníků je zakázka jasně předražená, což je zřejmé z nevkusné marže. Jiná věc je, zda se podaří odhalit úmysl aktérů nebo fakt, že z toho sami nějak profitovali či profitovat měli.

Co se Alexandra Vondry týče, ten měl jako chlap odstoupit dávno, už kvůli tomu zjevnému plýtvání, za které je politicky odpovědný. Mohl by se pak třeba za pár let do politiky vrátit. Člověk, který umožnil kolosální plýtvání, nemá co sedět ve vládě, jež škrtá platy učitelům a mrazí penze důchodcům.

Lepší varianta je, že se Vondra v rauši předsednictví a řízení zeměkoule o zakázku nestaral. Horší je, kdyby mu někdo řekl, ať se do toho neplete, jestli chce dělat v ODS kariéru. Hranici dobrého vkusu už ale ministr obrany bohužel překročil, když se vloni na jaře v době interpelací v kauze ProMoPro nechal hospitalizovat se zády ve vojenské nemocnici, kterou sám jako ministr obrany řídí. Takhle se nemá v politice chovat člověk, který se honosí vizitkou bývalého disidenta. 

 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte