O iracionalitě s Petrem Nečasem
Čeští politici na mezinárodní scéně zrovna nesrší inspiracemi. Když už někam vyrazí, třeba do Bruselu, tak spíš kritizují, co všechno je špatně, a co tudíž nechtějí. Minulý pátek se to ale premiér Petr Nečas rozhodl změnit. Po svém příletu do sídla Evropské unie oznámil, co by Česká republika chtěla – a sice stavět další jaderné elektrárny. „Jsme přesvědčeni, že přišel čas na renesanci jaderné energie,“ prohlásil Nečas. „Odpor vůči ní má spíše charakter předsudků než nějakého racionálně podloženého názoru.“
Řekněme si ale rovnou, že stejně jako existují racionální argumenty pro jadernou energetiku, existují i proti ní.
Čtyřikrát proti
Takže speciálně pro Petra Nečase:
Zaprvé, stavby atomových elektráren jsou složité, náročné na bezpečnost, a tudíž velmi drahé – přes půl bilionu korun. I nejsilnější světové firmy si je mohou dovolit jen s asistencí státu. Pouštět se do stavby je navíc ekonomicky riskantní, neboť rozpočty se výrazně prodražují (jako aktuálně ve Finsku).
Zadruhé, provoz atomových elektráren zatíží stát řadou ne zcela levných závazků. Stát ručí za jadernou bezpečnost, takže musí elektrárnu bránit například před možnými teroristickými útoky. Musí živit drahý úřad pro jadernou bezpečnost. Stát by též hradil astronomické náklady, které by vznikly v případě havárie. Stát také odpovídá za uložení jaderného odpadu, který zatím nebyl…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
