Je to zvláštní. Evropa je na glóbu jen takový malý flíček, a přesto hrála mnoho století významnou roli ve světové ekonomice. Dokonce postupně expandovala do zbytku světa. Hlavní zbraní nebyly lodě, a děla, ale právo, které umožnilo fungující organizaci, a ekonomika poskytující efektivní dělbu práce a využití zdrojů. Jenže v poslední době se o Evropě mluví v ekonomických kruzích v souvislosti se zaostáváním a dluhy. Stahují se nad Evropou mračna? Bude se o ní za sto let mluvit jako dnes o Kolumbii či Argentině, které kdysi prosperovaly, ale nyní se motají v bludném kruhu?
Role Evropy ve světové ekonomice klesá. Jak uvádí poslední odhad Mezinárodního měnového fondu, loni se výkon globální ekonomiky zvýšil asi o 4,8 procenta. Za třetinou tohoto růstu stojí Čína. Skupina zemí BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a právě Čína) se podílela téměř polovinou. Asijští „tygři“ (Jižní Korea, Singapur, Filipíny, Tchaj-wan, Thajsko, Indonésie a Vietnam) přispěli ke globálnímu růstu zhruba 10 procenty, stejně jako USA. Podíl sedmadvacítky zemí Evropské unie na loňském růstu světového hospodářství dosáhl sedmi procent.
Leckdo asi namítne, že dělat závěry z vývoje několika posledních let nemá smysl. Jenže Evropa zaostává již delší dobu. V roce 1980 činil podíl EU (v dnešním složení) na globální produkci 31 procent, v roce 2000 klesl na 18 procent a loni dále na 15 procent.
Evropa má stále šanci. Ale nemůže čekat s rukama v klíně. V roce 2000 vyhlásila první…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
