Mluví se o tom, že finanční svět se definitivně vyhoupl z krize. Dokážeme už tedy také zhodnotit, co zásadního v něm uplynulé roky změnily?
Sedláček: Krize nám otevřela oči. Těch příkladů je mnoho, ale ukažme si to třeba na problémy zmítaném Irsku. Ve Financial Times vyšla zajímavá věta, že kdybychom skutečně nesli riziko irského bankrotu na svých bedrech, musela by být úroková sazba na jeho dluhopisy několikanásobně vyšší. Jinými slovy, irský úrok byl v minulosti neúměrně nízký, protože nikdo z investorů ve skutečnosti nepočítal s tím, že by o své peníze přišel. Takže úrok vlastně nebyl úrok, půjčka nebyla půjčka.
Sobíšek: To se samozřejmě netýká jen Irska nebo USA, ale všech subjektů, které si na kapitálovém trhu v minulosti půjčovaly peníze. Prostě ta riziková prémie nebyla oceňována správně. A to se dnes změnilo. Nedůvěryhodné subjekty platí vysoké úroky za své dluhy a může jim to působit potíže. V případě podniků to může vést k tomu, že si přestanou půjčovat, v případě zadlužených států to vede k úvahám o jejich zásadní restrukturalizaci.
Sedláček: Ono se vlastně také potvrdilo, že úrok je hrozně ošemetná věc. Všichni staří mudrci, Aristotelem počínaje, před ním varovali. My si z něj však udělali ústřední kámen naší společnosti. Vezměte naší společnosti úrok a sesype se to. Teď nekritizuji úrok, jen říkám, že jsme osedlali velice…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 47 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
