V současné době se v souvislosti s ekonomickou krizí často hovoří o změně ekonomického modelu, vzorce myšlení. Významná část světové veřejnosti má pocit, že dosavadní ekonomické představy a recepty selhávají. Otázkou je, odkud tuto podstatnou změnu máme očekávat. Od světových ekonomů a uznávaných institucí, nebo spíš z periferie vědeckého světa? Co vlastně určuje, že se ten který názor stane vědeckým mainstreamem? Neexistují v ekonomii už dnes nevyužité alternativy?
Změna ekonomického vzorce myšlení musí především vycházet z kritiky vzorce předchozího. Není to totiž tak, že se náhle zhroutí a na jeho troskách se vystaví zcela nový. Ke změně dochází tehdy, pokud teze, které byly považovány za samozřejmé pravdy, přestávají fungovat. Někdy se lidské myšlení potácí v bludném kruhu, neboť realita se dostala do rozporu s dogmatem, jež si lidský rozum zatím netroufá popřít. Teprve popřením nefunkčního dogmatu se otevírá cesta k nové teorii.
Alternativní proudy ovšem v ekonomickém myšlení existovaly vždy a v některých případech bylo možná ke škodě věci, že zůstaly ležet ladem. Jako příklad odlišného způsobu ekonomického myšlení chci zmínit dílo polozapomenutého německého ekonoma Silvia Gesella (1862–1930).
Gesellův recept
Jádro Gesellova díla tvoří kritika finančního systému a (zejména) instituce úroku, v nichž spatřoval podstatu kapitalismu. Jako řešení problému navrhl…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 47 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
