Libye dělí Evropu
Je paradox, že tento rok měl být rokem společné evropské zahraniční politiky
Takže Evropané jsou z Marsu a Američané z Venuše. Francouzští žabožrouti se vrhli do vojenské akce v Libyi, američtí křižáci a žrouti hamburgerů naopak váhají někde v týlu.
Tyto vulgární stereotypy jsou stejně zavádějící dnes, jako byly už v čase války v Iráku. I dnes – stejně jako tehdy – jsou Američané názorově rozděleni a Evropané také. Francie a Británie vedou akci za bezletovou zónu nad Libyí s cílem chránit civilisty, zatímco Německo se od nich demonstrativně distancuje. Obamova administrativa se zpočátku chovala téměř jako Německo, ale pak svůj postoj změnila pod tlakem Kaddáfího krutostí, názoru Ligy arabských států a také hlasů významných Američanů. Mezi nimi volal po vojenské akci nad Libyí také Robert Kagan, neokonzervativec, jenž proslul výrokem, že „Američané jsou z Marsu, Evropané z Venuše“.
Směsice důvodů
Co se týče Francie, není třeba si dělat iluze o osobních motivech Nicolase Sarkozyho, jenž doufá, že jeho aktivita mu zlepší šance na vítězství v prezidentských volbách příští rok. Rozhodný postoj ve jménu lidských práv arabského lidu má zakrýt jeho někdejší náklonnost k arabským vůdcům, kteří tato práva zhusta potlačovali, včetně Husního Mubaraka – ještě nedávno Sarkozyho spolupředsedy Unie pro Středomoří –, tuniského prezidenta bin Alího a ovšem Muammara Kaddáfího.
Britský premiér David Cameron je sice v jiné situaci, ale došel k podobnému závěru jako…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
