Čím dál klidnější Revolver Revue slaví pětadvacetiny
I když má nejlepší léta už za sebou, i v pětadvaceti má pořád šmrnc. A je k zbláznění fatální: buď se do ní zamilujete, nebo ji nenávidíte; chladní každopádně nezůstanete. Tedy za podmínky, že vás zajímá zdejší kultura. Nikdo tu totiž na dění v ní není přísnější než právě Revolver Revue. A ačkoli s přibývajícími léty působí usedleji, stále je tu dost lidí, kteří jí za její nesmlouvavé komentáře přejí smrt.
Je to paradox:
„Časopis kulturní sebeobrany“,
jak sebe sám tituluje, nakonec po valnou část čtvrtstoletí existence nechránil ani tak kulturu jako sám sebe, respektive své přesvědčení, že právě on je nositelem té pravé pravdy, a proto má nárok na život. Příznivců má dost, v sobotu se jich v Nové scéně Národního divadla při oslavě výročí sešly stovky. Což je další paradox: parta lidí, kteří nesnášejí kulturní establishment, si udělá oslavu v budově, která je obludným pomníkem hlouposti bolševických kulturtrégrů.
Sprosťárny
Život Revolver Revue je však podobných překvapení plný už od začátku. U zrodu časopisu stáli v polovině 80. let spisovatelé a výtvarníci z mladé generace českého undergroundu: Viktor Karlík, Jáchym Topol a Ivan Lamper. V legendárním bytě manželů Němcových v Ječné ulici je napadlo přijít na…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
