Chudáci buky
Klimatická změna se odehrává v široké škále projevů a scénářů. Podle výpočtů J. Alperta by při zvýšení průměrné globální teploty o více než 3 °C mohly zahynout až čtyři miliardy lidí. Čísla tohoto typu a různé další, byť třeba dobře podložené studie ovšem u mnoha lidí vzbuzují pochybnost, neprojdou přes osobní filtr nedůvěry. Intuitivně víme, že ve složitých systémech je předpověď obtížná nebo nemožná, a ptáme se: „Jak to mohou vědět?“ V jiných částech světa si pomyslí, že „lidé věří tomu, že sledují své vlastní cesty, ale ve skutečnosti je vede Alláh, kam on sám chce“.
Jaká byla moje osobní klimatická zkušenost z posledních pár měsíců? Podzim byl krásný, něco jako druhé jaro. Koncem září večer člověk seděl někde v zahradní hospůdce a s údivem zjišťoval, že průměrné podvečerní teploty byly v Čechách skoro stejně vysoké jako na Kanárských ostrovech. Ještě měsíc před Vánocemi bylo možné za odpoledního slunce potkávat lidi jenom v tričku.
Idylu narušilo sněžení v půlce října, kdy na horách napadlo 60–80 cm sněhu. Vesnice byly bez proudu, na horách otevřely vleky a lidé vyrazili na lyže. Za týden se počasí vrátilo do normálu. Zdánlivě se skoro nic nestalo. Až na buky. Sníh přišel příliš brzy, stromy ještě byly pokryté listím. Jedna z nejzázračnějších částí stromu je řapík listu, který musí vydržet tisíce hodin, kdy s ním povívá vítr nebo občas vichřice. Je to pravděpodobně nejvíce mechanicky namáhaná část stromu. V říjnu byly řapíky ještě pevné a držely listy na stromě. O měsíc později by se pod váhou sněhu odlomily. Takový jeřáb, který se na Sněžce šplhá skoro pod vrchol, je na tom lépe, protože má malé lístky, po kterých sníh sklouzne.
V některých podhorských lesích to stromy šeredně odnesly. Buk má pevné, ale křehké dřevo. Procházíte lesem, stromy drží pohromadě, ale řada z nich je nalomených. Lednové sněžení místy dokonalo zkázu. V příštích letech bude dřevo snáz hnít. Pokud by se podobně krásný podzim či zima s nečekaným sněhem měly zase opakovat, tak se nám promění lesy. Nebude se jednat o dramatickou změnu, ale právě jen o jeden pramínek klimatické proměny světa.
Příští týden píše Pavel Jungwirth.