K věci•17. 10. 2010•4 minuty
Už nejsme cenzoři
Třicet let pracoval jako evropský korespondent amerických novin a dnes je jedním z manažerů internetového gigantu s působností v půlce Evropy, Africe a na Blízkém východě. William Echikson vysvětluje, proč Google zůstal v Číně a proč služba Street View není prolomením našeho soukromí.
Znáte britský seriál IT Crowd (Ajťáci) a jejich vtip o tom, že když naťukáte „google“ do Googlu, tak se „poláme“ internet?
Jsem asi moc starý, neznám. Ale ukazuje to, jak se z googlování stalo normální sloveso – způsob, jakým získáváme informace, se totiž zásadně změnil a demokratizoval. Dnes si můžete vygooglovat téměř kohokoli, i mého devítiletého syna, a přečíst si jeho blog. S tím souvisí řada otázek, které dnes Google řeší.
Těch je skutečně celá řada – mluví se o nových hranicích pro to, co je soukromé a co je veřejné, o cenzuře či regulaci internetu…
Nebo další téma – kdo je odpovědný za to, co se dává na web? Pokud o mně napíšete a zveřejníte to třeba na svém blogu nebo dáte video na YouTube, tak jste odpovědná vy, nikoli platforma, na níž se to objevilo. My jsme taková neutrální platforma, což ovšem neznamená, že nepřijímáme odpovědnost – pokud se tam objeví něco nelegálního nebo policie řekne, že to musíme stáhnout, tak to okamžitě uděláme. Přesto byli letos tři naši manažeři v Itálii odsouzeni za to, že se na YouTube objevilo video, na němž je zachyceno šikanování postiženého chlapce. Policie řekla, že to máme sundat, do dvou hodin jsme to udělali, a přesto byli odsouzeni. Jenže kdybychom měli dopředu kontrolovat všechno, co jde na web, byla by to cenzura, která by…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
