Neviditelná města
Silnice se vine nekonečným severským lesem jako tenká nitka, nikde ani stopa po přítomnosti člověka. Náhle se po straně zableskne cedule „Best pizza“ visící na staré bříze. Kousek dál míří nápis „City Clinic“ někam do rašeliniště. V rychlém sledu se objevují ukazatelé „Barber’s Shop“ a „Delta Cinema“, aniž bychom zahlédli kousek domu či lidskou bytost. V zatáčce se vyhoupne výstražný trojúhelník s dětskými postavami a nápisem „Elementary School“. Již není pochyby, právě jsme projeli osadou. Podle mapy by měla mít až tisíc obyvatel.
Na Aljašce je podobných neviditelných sídel hodně. Lidé se usazují podél silnice, která jim umožňuje kontakt se světem. Cestu mezi svým domem a silnicí musejí během dlouhé zimy sami prohazovat, takže je výhodné držet se blízko. Původní les kolem domů je však ponechán kvůli pocitu soukromí. Ostatně, proč kácet stromy? Na chudé písčité půdě by nerostla zelenina ani petúnie, i kdyby tu nebylo věčně zmrzlé podloží. Někteří dokonce ponechávají živé stromy jako nosné sloupy svého srubu. Viděla jsem i statný smrk, který prorůstal verandou. Stačilo jen čas od času rozšířit v podlaze otvor. Takové stromy mohou sloužit i k sušení a vypínání medvědích kůží či k upevnění satelitních antén, podle toho, zda tu žije traper, či IT specialista.
Podobnou mentalitu můžeme předpokládat také u prvních obyvatel, kteří osídlili rozsáhlé evropské lesy…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
