K věci•8. 8. 2010•4 minuty
Musíme zjistit, co vlastně chceme
„Zatím řešíme to, co nejvíc hoří,“ říká šéf rezortu dopravy Vít Bárta (VV), který během svých cest vlakem po republice postupně navštěvuje nejspornější dopravní stavby. Podle ministra je teď sice nutné vyřešit nejnaléhavější průšvihy, situace se však pohne dopředu až s celkovou dopravní koncepcí, která Česku už dvacet let chybí.
Říkáte, že chcete „maximálně zhospodárnit“ výstavbu silnic. Co to konkrétně znamená?
Minulé úterý jsem se sešel s řediteli velkých stavebních společností a požádal je, aby navrhli, o kolik můžou zlevnit stavební práce oproti smlouvám, které s nimi v minulosti stát uzavřel. Jejich stanovisko očekávám toto úterý.
Ale velké firmy už ohlásily, že na tohle nepřistoupí. Jak tedy chcete měnit již uzavřené smlouvy?
Uvidíme. Vycházím z toho, že v době krize – a to najdete v každé manažerské učebnici – se dobrý dodavatel snaží svému zákazníkovi vyjít vstříc slevami, prostě proto, aby se zákazník nepoložil a bylo komu dodávat. Další věc je, že rozpočet ministerstva dopravy se sníží
o 33 procent a já budu muset rozhodnout, který ze současných rozdělaných dopravních projektů se bude stavět dál a na který nebudou peníze. Už jsem ohlásil, že pokračovat budou jenom ty projekty, které stavitelé zlevní. Firmy by měly mít samy zájem na dohodě. Já jsem jejich ředitelům jako protihodnotu slíbil, že do dvou měsíců zprůhledníme administrativu nutnou k tomu, aby se mohli hlásit do výběrových řízení na dopravní stavby, a zároveň jsme si dohodli pravidelné měsíční schůzky. Na slevách se nakonec dohodneme.
Dobře. Stavět se bude podle toho, jaké kdo nabídne slevy. Cena však není jediné kritérium pro to, jestli stavět, nebo nestavět.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
