Právo na slast

Neodolatelné kouzlo feministické pornografie je tady

Český sexuální průmysl si zvyká na nový termín. Do médií pronikají rozhovory s režisérkami filmů, označovanými jako feministické porno, na podzim se rozjel první místní internetový obchod zaměřený přednostně na ženy, stejnou klientelu má v edičních plánech hned několik nakladatelství. Ve světě se porno pro ženy točí už dvacet let, do Česka přichází právě teď, a přestože nikdo nepředpovídá revoluci, něco se mění. Feministky, pohybující se na akademické půdě, si od nového proudu slibují pohyb na cestě k větší rovnoprávnosti. Fakt je, že zatímco politika a byznys pouští do svého středu ženy jen velmi zvolna, obchod se sexem předsudky rychle ztrácí.

Dvě scény
U dveří zvoní pohledný poslíček s pizzou. Otevírá mladá žena, která právě vylezla ze sprchy a má na sobě jakoby náhodou jen ručník, podvazky a lakované boty na vysokém podpatku. Zatímco hledá peníze za zaplacení donášky, muž si ji přitáhne k sobě se slovy, že může zaplatit i jinak. Žena beze slova dělá všechno, co jí muž přikazuje a přitom se neopomene podívat co chvíli s vyšpulenými rty dlouze do kamery. Na záběrech nesmí chybět orální sex ani detailní záběry mužské ejakulace.

Pokud by tuto osvědčenou etudu sexuálního průmyslu točila feministka, vypadalo by všechno jinak. Akci by měla pod kontrolou žena, setkání by se nekonalo pouze na sedačce, ale bylo by součástí delšího příběhu a film by nekončil vyvrcholením muže, ale rozhovorem obou partnerů.

Na široké paletě od erotické romantiky až po hardcore porno platí, že sex pod taktovkou ženského týmu by neměl obsahovat žádné modely orientované výhradně na uspokojení mužského ega. „Dlouho se nám vtloukalo do hlavy, že scénář sexuálního aktu je výhradně na mužích,“ říká Libuše Konopová, která si loni otevřela internetový obchod s feministickým pornem: „Teď je s tím ale konec. Stejně jako se ženy dostávají do mužského světa v oblasti běžného byznysu, zabydlují se i v pornoprůmyslu.“

Erotické filmy pro ženy nejsou ve světě žádnou novinkou. Navazují na feministické hnutí přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, které po dlouholetém odmítání pornografie coby ponižování žen reagovalo na nezastavitelný pornoprůmysl vlastní výrobou. Tento krok sice feministky rozdělil na dva tábory, nicméně podle počtu prodaných nosičů je zřejmé, že si na trhu našel příznivce. První ženou, která odmítla v branži sloužit mužským kolegům, byla pornoherečka a filmová producentka Candida Royalle. Její svěží videa z poloviny osmdesátých let, problematizující všechna klišé žánru, mají dodnes punc průkopnického materiálu. Odkazu se rychle chopily feministické intelektuálky: některé ukazovaly studentům při přednáškách pomocí zrcátek vlastní děložní čípek, jiné se soustředily na cudnou kritiku předpokladu, že ženy musí být mužům k dispozici, další prosazovaly, aby ženy byly v sexu stejně agresivní jako muži.

V Česku se na tohle pole pustila třeba výtvarnice Lenka Klodová, která před pěti lety v rámci doktorandského studia na VŠUP vytvořila maketu pornografického časopisu Ženin, jehož smyslem bylo hledat obrazy uspokojující ženskou sexuální touhu. „Chtěla jsem obraz sexu dostat tam, kam patří, do osobní roviny, která není manipulována tím, co si přejí muži,“ vzpomíná dnes na svoji akci Klodová.

Ačkoli feministické porno ve světě přispělo k pojmenování sexuální identity (a to nejen u žen), u nás se debata drží při zemi. „Porno má jasný smysl, peníze na jedné straně a uspokojení sexuálních potřeb na druhé. Každý si jen hledá svou cestu,“ říká ředitelka sdružení Gender Studies Linda Sokačová. Točí tedy ženy feministické porno pro ukojení vlastní touhy, nebo napovídají mužům, jak se k nim mají chovat i v jiných sférách, než je sex?

Od porna k emancipaci
Ve hře je samozřejmě obojí, ale v praxi to lze jen velmi těžko sledovat. Například není možné zjistit, kdo si v obchodech kupuje knihu o feministickém pornu Sex nejen pro ženy, která leží na pultech už půl roku. Jisté ale je, že v internetovém obchodě si ji zatím objednali pouze samí muži. „Ženy k představivosti video nepotřebují,“ říká k tomu Lada Smutná z firmy City Realex, která u nás vlastní významnou síť sexshopů. Tento pohled je však pro nositelku alternativního pohledu na sexualitu Lenku Klodovou, která dnes vede na univerzitě v Brně seminář o prolínání porna a umění, jednoznačné klišé: „Proč by neměly ženy reagovat na vizuální vjemy?“ To, že ženy dříve nepoužívaly erotické pomůcky, mezi které můžeme zařadit i časopisy nebo filmy, feministky prostě vysvětlují tím, že trh byl zatím orientován čistě na potřeby muže.

Provozovatelka internetového erotického obchodu především pro ženy Libuše Konopová tento pohled podporuje. „Samozřejmě že ženy vzruší vizuální podněty, musí se s nimi ale identifikovat.“ „Chceme vidět samy sebe,“ dodává k tomu švédská producentka a režisérka feministických pornofilmů Erika Lustová (její kniha Porno pro ženy vyjde v Česku letos na jaře v padesátitisícovém nákladu, což několikanásobně převyšuje běžnou produkci).
České feministky se do debaty příliš nezapojují, protože se podle Lindy Sokačové z Gender Studies bojí, že spojení s pornem by jim uškodilo. Neplatí to ale plošně: právě teď jde do tisku publikace Hodné holky se dívají jinam, kterou napsala socioložka Kateřina Lišková. Ještě před dvěma lety byly její přednášky o feministickém pornu rarita, loni na podzim se jí ale kalendář rychle plnil pozvánkami. „Oslovuje to lidi, které porno dřív uráželo. Je to jako sněhová koule, teď se o feministické porno v Česku zajímá tolik lidí, že je to najednou vidět.“ Tento oficiální vstup ženského porna na český trh by podle ní mohl přivést k agendě feminismu i ty, kteří se o postavení žen ve společnosti zatím moc nezajímali. „Emancipace se netýká jen veřejné sféry, vzdělávání nebo pracovního trhu. Jde i o soukromou sféru. Ženy si začínají nárokovat i právo na slast,“ doplňuje Lišková.

Sex s příběhem
Vztah porna a emancipace je zatím otevřený, ale jedno je jisté už teď. Češi se při slově sex už nečervenají tak často jako dřív. Erotické pomůcky tady sice nejsou k mání ve státních lékárnách jako ve Švédsku, ale u pokladen supermarketů dnes mezi čokoládami, žvýkačkami a kondomy běžně najdeme vibrační kroužky na penis. Ještě před dvěma lety do sexshopů ženy téměř nechodily, dnes už je jich skoro polovina. „Ženy si filmy moc nekupují, na dvacet mužů připadne tak jedna. Pokud už si žena nese domů DVD, tak ve většině případů požaduje film s příběhem,“ říká Alena, prodavačka v jednom z pražských sexshopů. „Ženy se méně stydí a vědí líp než dřív, co chtějí. Před pár lety chodily nakupovat většinou jen společně s muži, dnes už chodí hlavně samy,“ říká Lada Smutná z City Realex.

Když obchodníci s erotikou před dvěma lety oslovovali zdejší časopisy, aby psaly o erotických pomůckách, vždy byli vyhozeni. Dnes už se na ně obrací redakce samy. „Když nás začaly kontaktovat lifestylové časopisy, byla to první revoluce ve vnímání sexuality. Až nám zavolají z rodinného časopisu Květy, bude to konec tabuizace sexu v Česku,“ shrnuje náladu jednatel firmy Fun Concept Zdeněk Šebelka.

Navzdory popsaným změnám ale platí, že v českém sexbyznysu zatím chybí mocná ženská ruka. Na Západě se tento miliardový průmysl začal měnit právě v momentě, kdy do něj vstoupily ženy ve velkém. Ze sexshopů se zamaskovanými okny, zářícími neony uvnitř a dlouhými regály, kde se na zákazníky valí gumové obludnosti, se najednou staly přijatelnější luxusní dámské erotické butiky.

První obchody otevřely v devadesátých letech ve Spojených státech a v Německu a souběžně rozjely i výrobu erotických pomůcek pro ženy. „Klíčovou roli dnes hrají materiály a design,“ říká Šebelka. V terénu to vypadá tak, že začátečnice může váhat, jestli vůbec drží v ruce erotickou hračku. Trendy kousky totiž tvarem a barvami připomínají spíš rtěnku, flashku nebo lak na vlasy. Tento obraz ale na většinu českých zákaznic teprve čeká.