0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Společnost11. 7. 20108 minut

Maminka, nebo babička?

Lékaři se přou s matkami o to, kdy je ideální čas na první dítě

Dovolená v Jugoslávii, první dítě, auto a druhé dítě. Rodinná perspektiva komického učitele Hájka ze slavné „básnické“ série platí s trochou nadsázky dodnes. Jen graf ideálního času pro narození prvního dítěte začíná teď o trochu později. I když jak pro koho. Dnešní Češky sice rodí své první děti průměrně o čtyři roky později než jejich matky, nicméně naše medicína tento celoevropský trend dohání jen velmi pomalu. Zatímco na české těhotenské průkazce je mezi rizikovými faktory typu cukrovky a srdečního či ledvinového onemocnění i věk nad třicet let, v sousedním Německu je ve stejném seznamu věk o pět let vyšší a v Itálii se o riziku mluví dokonce až od hranice osmatřiceti let. Proč se představy o tom, kdo je to vlastně „stará matka“, tak zásadně liší?

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Před třicítkou ne

Osmnáctiměsíční Josef běhá po bytě z rohu do rohu, tancuje do rytmu umělé hrající slunečnice a dožaduje se pozornosti dospělých tu hrou na klávesy, tu hlasitým brekem. Jeho modré oči se šťastně smějí, podle obecného názoru lékařů by tu ale vlastně neměl vůbec být. Jeho rodiče se pro dítě rozhodli až po úspěšné kariéře u filmu a výletech po světě, a když Dana Peřinová navštívila s rostoucím těhotenským břichem ordinaci gynekologa, bylo jí 38 let. „Kvůli věku mě genetici nutili například do testu plodové vody, a když jsem ho odmítla, tvářili se, jako kdybych byla…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc