Mrtvé moře
Rostoucí ceny ropy a vyčerpání ložisek ženou těžební společnosti na širé moře, do stále rizikovějších oblastí. Uvažuje se i o těžbě z hloubky deseti kilometrů pod mořským dnem. Současná katastrofa v Mexickém zálivu proto zřejmě nebude poslední.
Reflektory ponorky ozářily v hloubce necelých 700 metrů scenerii, která jako by ani nebyla z tohoto světa: temné bubliny ropy unikající z oceánského dna a kolem nich bující život. Posádka podmořského plavidla spatřila kolonie mikroorganismů, které se mazlavou tekutinou živí, a také trsy kroužkovitých těl mnohoštětinatých červů žijících s některými „ropnými“ bakteriemi v symbióze. Tito podivní tvorové dorůstají více než třímetrové délky a mohou se dožívat 250 let.
Vedoucí expedice Neil Piggott nebyl ovšem mořským biologem, ale průzkumníkem firmy British Petroleum (BP). Více než prazvláštní organismy jej zajímala unikající ropa a plyn. Psala se 90. léta minulého století a nad těžbou v Mexickém zálivu se stahovala mračna, vypadalo to, že zdejší ložiska už mají svá nejlepší léta za sebou.
Přitom to bývala nadějná oblast. Už od druhohor, po desítky milionů let, přinášely řeky do pánve v zálivu materiál, který se usazoval na mořském dně a pohřbíval odumřelý mořský plankton a další organickou hmotu. Na některých místech vznikaly přírodní pasti a zachycovaly ropu a plyn, jež z odumřelých organismů vznikaly.
Počátkem 90. let minulého století však ropa z průzkumných vrtů přestala téct a Mexickému zálivu se v těžařské komunitě začalo přezdívat „Mrtvé moře“. Mnohé firmy odtud odcházely a ohlížely se po nových ložiscích v Rusku, v kaspické oblasti či na Dálném východě. Společnost BP však zůstávala, její…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 50 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
