Společnost•11. 4. 2010•10 minut
Na moři kyseliny sírové
Staré a tiché haly na okraji Stráže pod Ralskem na první pohled nevypadají, že by se měly ještě někdy probudit k životu. Spleť cest a otlučených budov patří minulosti – zbytkům z těžby uranu. To se ale může ještě změnit. Pod Stráží a jejím okolím stále leží hodně kvalitního uranu, a ten může být důvodem, proč oprýskané budovy a opuštěné doly znovu ožijí.
Takových míst, jako je Stráž pod Ralskem, v Česku mnoho není. Za jedním kopcem fascinující Ještěd, Jizerské a Lužické hory, za druhým Český ráj. Nad městem silueta hradu Ralsko, na náměstí barokní kostel. Ten je ale obklopen panelovými domy a bytovkami. Dominantou tady není zřícenina hradu, který dal městu jméno, ale státní podnik Diamo na kraji Stráže, dědictví hornické minulosti severočeského města. Těžba sice skončila už před patnácti lety, Diamo ale bude ještě dlouho napravovat škody po nešetrné těžbě.
Dojem ztracené a zničené země proto pomalu mizí. Na dosah od bývalých těžebních polí rostou nové domky, zatímco penziony v okolních vesnicích se nesměle snaží navázat na lázeňskou tradici z dob rakousko-uherské monarchie. Diamo na okraji města dnes připomíná spíš mrtvého a pomalu se ztrácejícího obra.
Možná ale všechno nakonec dopadne jinak. Začíná se mluvit o obrodě jaderné energetiky a energetické soběstačnosti Česka. A po skokovém zdražení uranu před dvěma lety začínají ekonomové a energetici kalkulovat, jak rychle se blíží doba, kdy bude výhodné sto tisíc tun uranu, který pod zdejším krajem zbyl, vytěžit. Jde o ložisko, které by české jaderné elektrárny uživilo na šedesát let dopředu.
Vidina těžby ovšem už teď vyvolává v okolí nevoli. Ministerští úředníci uklidňují. „Žádné rozhodnutí nepadlo a ještě dlouho nepadne,“ říká Pavel Kavina,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
