Sociální demokraté lákají voliče sloganem „lepší budoucnost pro obyčejné lidi“. Občanští demokraté vsadili na jediné slovo „řešení“. Komunisté se holedbají, že mají „jiné řešení“. Podle billboardů TOP 09 se slušní lidé mohou prosadit „častěji, než si myslíte“. Věci veřejné se zapisují jako „strana přímé demokracie“. Plakáty lidovců nás vyzývají „volte rozum“. A Strana zelených má „čtyřlístek témat pro volby“. Těmto víceméně banálním výrokům předcházela celá řada sociologických průzkumů a testování. Právě zatím největší využití expertů na veřejné mínění v porevoluční historii je – kromě astronomických peněz utracených za kampaň – jednou z věcí, kterými se probíhající souboj vyznačuje. Další zvláštností je nebývalý rozkvět negativní noty: politici místo propagace vlastního programu zesměšňují protivníky. A do třetice, volební štáby si myslí, že kdo není na módním Facebooku, jako by nebyl.
Moji milí, právě podřimuji
„Zdeněk Škromach se dnes probudil do temného zamračeného rána. Teď už na D 1 jede na Prahu v parádně sluníčkovém modrooblačnu. Ty kolony nenávidím. Asi nestihneme úvodní slovo Jirky Paroubka na semináři ke korupci,“ svěřoval se přátelům na facebookovém profilu minulý týden místopředseda ČSSD a muž číslo jedna kandidátky ve Zlínském kraji. Díky své…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
