Argument to byl tak jasný, že by bylo divné, kdyby ho Mirek Topolánek v kritickém okamžiku své kariéry nepoužil. A taky že ano: když se předminulý čtvrtek na výkonné radě debatovalo o rozsahu škod, které předseda svojí straně působí, ohradil se adresát, že partaj má ve svých řadách mnohem větší škůdce. „Říkal, že je až šestým nejnepopulárnějším politikem ODS, že před ním je ještě Vodrážka, Bém, Langer, Bendl a Gandalovič, ne nutně v tomto pořadí,“ vzpomíná členka nejužšího vedení a šéfka ODS na Praze 2 Aleksandra Udženija.

Účastníci jednání si nevybavují, z jakých průzkumů Topolánek čerpal, a pohled na zjištění výzkumných agentur mu dává za pravdu jen částečně. Místopředsedové Ivan Langer či David Vodrážka jsou skutečně dlouhodobě neoblíbení u veřejnosti, naopak třeba dalšímu z místopředsedů Petru Bendlovi v posledním, lednovém šetření CVVM lidé věřili o něco více než Topolánkovi. Nicméně to není až tak důležité – to, na co Topolánek narážel, byl fakt, že vyhasínající předseda není jediným, kdo může za klesající důvěru občanů v ODS. Sám odcházející šéf skupinu vzápětí veřejně rozšířil o „regionální kmotry“, tedy podnikatele, kteří žijí z neprůhledných veřejných zakázek a pro voliče symbolizují nepřijatelné propojení politiky a lokálního byznysu. A nejsou to jen oni –…