V jedné scéně jako kdyby se zrcadlilo vše: na tiskové konferenci na podzim 2009 se nová německá vláda složená z křesťansko-demokratické CDU/CSU a liberální FDP chystá novinářům vysvětlit velké změny, které hodlá prosadit po letech vlažných kompromisů z éry velké koalice. Na pódiu sedí předseda CSU Horst Seehofer a Guido Westerwelle, šéf FDP. Téma je zdravotnictví a Seehofer říká: „Ve zdravotnictví se nic nemění.“ A Westerwelle? Mlčí, jen se směje – demonstrativně a pobaveně jako vždycky, když chce svým protivníkům sdělit, že jejich řeči jsou tak scestné a absurdní, že mu nestojí ani za odpověď.
Mezitím Westerwella smích přešel a ani kancléřka
Angela Merkelová
nemá důvod k radosti. Už delší dobu totiž platí, že neuplyne den, aniž by se koaliční partneři nepohádali přímo před kamerami. Od „černo-žluté“ koalice se odvracejí i ti, kteří ji původně vítali, média vystavila vládě po uplynutí slavných 100 dnů nelichotivé vysvědčení a veřejnost je zklamaná. Podle současných průzkumů by jí už dnes voliči nedali šanci.
Každý proti každému
Měla to být „vysněná koalice“. Tak ji vždycky nazývali oba partneři a dodávali, že díky jejich spojení bude konečně možné dělat pořádné reformy. Stačilo ovšem podívat se do koaliční dohody podepsané po volbách a bylo jasné, že sen…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
