Kvůli hospodářské krizi skončila sklárna se stoletou tradicí, o práci přišla tisícovka zaměstnanců. Co s vámi taková zpráva udělá? Běžnému člověku se automaticky vtírá pocit nespravedlnosti. Proč má poctivě pracující sklář, který krizi nezpůsobil, sklízet její hořké plody? Hlavní proud ekonomie s takovými pocity nepracuje a člověk je pro ni především racionálně optimalizující stroj. Možná se to ale brzy změní. Potřeba spravedlnosti je prokazatelně jedním z nejsilnějších hybatelů našeho jednání.
Můžete mi oponovat, že spravedlnost v ekonomickém slova smyslu zajišťuje sám trh a princip soukromého vlastnictví. Každý ať se snaží po svém a každý bude po zásluze odměněn. Reálný svět je ale plný nejistot, nahodilostí a nečekaných zvratů. Prvek nahodilosti – štěstí a nešťastné náhody – brání mnoha lidem přijmout neúprosnou efektivitu trhu jako spravedlivou.
Daniel Kahneman z Univerzity v Berkeley položil lidem jednoduchou otázku – považujete za spravedlivé, aby obchodník po sněhové bouři zvýšil cenu sněžných lopat o třetinu? Z pohledu neoklasické ekonomie tu není co řešit. Nečekaně rychlý růst poptávky se zkrátka musí projevit v nárůstu ceny. I tak přes 80 % dotázaných považovalo zvýšení cen lopat za nespravedlivou lumpárnu.
Neuroekonomové navíc ukázali, že lidem činí nesmírné potěšení nespravedlivé jednání trestat. Prodejce sněžných lopat si tak jednoduše netroufne zvednout cenu o tolik, kolik mu trh dovolí. Ustarané zákazníky by rozpálil do ruda, poštval proti sobě veřejné mínění a rychle by na to doplatil. Americký obchodní řetězec Home Depot si po hurikánu Andrew v roce 1992 také nedovolil zvýšit cenu překližek. Vyšší nákupní cenu ve finále právě kvůli obavám z nevole zákazníků pokryl z vlastního zisku.
Běžný člověk zkrátka nesnáší nahodilost trhu nejlépe a v hlavě mu hlodají morální otázky, které si neoklasická ekonomie neklade. Čím si zasloužil prodavač sněžných lopat pohádkové bohatství, zatímco většině ostatních spadla pod tíhou sněhu střecha nad hlavou? Můžete namítat, že pocity nespravedlnosti jsou v ekonomické analýze druhořadé. Ať se s nimi poperou jiné společenské vědy. Jsou to ale právě ekonomové, kteří dnes nejčastěji komentují dění okolo nás. Proto by měli dokázat opouštět svět svých dokonalých modelů a dívat se na něj s jistým nadhledem.
Autor je hlavní ekonom Poštovní spořitelny.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
