Před jedenasedmdesáti lety byla podepsána mnichovská dohoda a britský ministerský předseda Chamberlain se domníval, že zachránil mír. Odráželo se v tom jeho vidění světa jako místa, kde rozhodují zájmy velmocí a spolupráce mezi národy má podstatně menší význam. Dnes se národní přístup projevuje v nedůvěře k evropské integraci, která je (nejen) mezi britskými konzervativci velmi rozšířená.

Prvního září si svět připomněl 70 let od začátku druhé světové války. V britských médiích, včetně nejserióznějších (například The Times), se při té příležitosti objevilo několik článků, které se snažily ospravedlnit Chamberlainovu politiku „appeasementu“. Jeho postup v září 1938, kdy byla podepsána mnichovská dohoda, označily za čestný pokus zachránit „mír pro naši dobu“. Obzvlášť pro konzervativní Brity je tento pohled zcela běžný. Ale nejen pro ně. Čechy, kteří o Chamberlainovi vědí své, by mohlo překvapit, jak je v Británii smířlivý pohled na politiku tohoto muže rozšířený.

Když loni vyšla moje kniha Bitva o vlny o roli médií, a především rozhlasu za mnichovské krize, stalo se mi několikrát, že jsem mluvil s nějakým svým krajanem o událostech, které vedly k mnichovské dohodě, a o jejich tragických důsledcích. Když tomu druhému začalo být jasné, k jakému závěru moje výzkumy vedly – totiž že se Chamberlain nechoval úplně, jak měl –,…