Jak řídit Akademii
Nastupující, nedávno zvolený předseda Akademie věd Jiří Drahoš je spíše než vědeckým papežem prvním badatelem mezi sobě rovnými.
Katolická církev je episkopální, což znamená hierarchickou strukturu s mocným papežem a jím jmenovanými biskupy. Naproti tomu většina protestantských církví je presbyterních, kde rozhodování probíhá na úrovni jednotlivých sborů a kde jsou církevní představitelé voleni laiky. Československá akademie věd se ve své předrevoluční podobě, okopírované z Ruska, do značné míry podobala katolické církvi se zakládajícím předsedou Zdeňkem Nejedlým (o němž se říkalo, že mladý vůl je jedlý, zatímco starý vůl je Nejedlý) a sborem vlivných akademiků a členů-korespondentů. Po listopadu 1989 prošla Akademie odtučňovací kúrou a transformací, v rámci níž přešla na presbyterní uspořádání. Základním článkem se staly jednotlivé ústavy, jež si samy volí své ředitele a zástupce na sněm, který potom volí předsedu. S malými úpravami tento model funguje dodnes.
Nastupující, nedávno zvolený předseda Akademie věd Jiří Drahoš je tak spíše než vědeckým papežem prvním badatelem mezi sobě rovnými. Z podstaty věcí i z osobnosti nového předsedy vyplývá, že jeho role při řízení stále samostatnějších ústavů bude zřejmě více administrativní než mocenská. Takové uspořádání je ideální pro skvělou vědeckou instituci se štědrou a dlouhodobě zaručenou státní podporou. Ani jedna z těchto podmínek však ještě není zcela splněna. Akademie je lepší než dřív, stále však není srovnatelná s obdobnými…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 57 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
