Celkový pocit: Znejistění

„Nevěřící, pochybující, zoufající skeptik.“ Takový je hrdina románu Skleník, Felix Keetenheuve. Jeho „zapálená a upřímná obhajoba lidských práv byla už jen posledním, paličatě hraným zbytkem opoziční nálady“. Slova, kterými německý spisovatel Wolfgang Koeppen (1906–1996) popisuje jednu ze svých postav, by se dala vztáhnout na celé jeho dílo. Nebo alespoň na pocit, který při čtení jeho textů převládá.

Válka znamená zapomnění

Academia nyní vydala v jednom svazku tři Koeppenovy romány, nazývané také „trilogie ztroskotání“. Vyjma posledního z nich, Smrt v Římě, se texty objevují v češtině poprvé. V Česku nepříliš známý Wolfgang Koeppen se dnes počítá mezi nejvýznamnější spisovatele poválečného (západního) Německa. Pochází ze severoněmeckého Greifswaldu, vysokoškolská studia absolvoval ve Würzburgu, v roce 1930 odešel do Berlína. Působil jako herec a ochotník, články o kultuře přispíval do deníku Berliner Börsen-Courier. Jeho vzrůstající obliba u čtenářů se bohužel časově shodovala s kulminací nacismu a jako jeho odpůrce Koeppen záhy novinářské místo ztratil.

Vydání prvního románu Nešťastná láska v roce 1934 jej již zastihlo v nizozemské emigraci. V roce 1939 se však vrátil do Německa, kde vedl pololegální existenci autora filmových scénářů. Po válce byl téměř zapomenut a jeho knihy se nesetkávaly s…