Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Vlastní cestou

Dobíjení baterek

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt

Režisérka Zuzana Špidlová vyhrála studentskou část festivalu v Cannes

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt

Tak hlavně nedělejte žádné veselé české filmy,“

radil

Zuzaně Špidlové

iniciátor a ředitel canneské studentské sekce Cinéfondation

Laurent Jacob

. Třicetiletá Češka teď triumfovala na nejprestižnějším filmovém festivalu mezi nejlepšími studentskými snímky z celého světa. Její Bába v sobě opravdu nemá ani špetku tuzemské filmové laskavosti či hřejivosti, na niž narážel respektovaný „otec“ klání filmařských talentů.

Ne nadarmo hledá Špidlová režisérské vzory spíše v zahraničí. Své největší idoly, bratry Dardennovy, viděla v Cannes na vlastní oči. A Bába má s těmito belgickými sociálněkritickými moralisty z periferie leccos společného. Točí se totiž kolem závažného společenského tématu: péče o dlouhodobě nemocné. Skrze eticky pochybné chování hlavní hrdinky pak staví diváky před otázku, jak by se v její situaci zachovali oni. Syrový příběh o nedospělé vnučce, která psychicky nezvládá starost o nemohoucí babičku, ve Francii označovali nejčastěji přívlastky jako „intenzivní“ nebo „zralý“.

Posluchačka čtvrtého ročníku režie na FAMU už koneckonců není vyjukanou studentkou pár let po maturitě. Film začala studovat až v šestadvaceti. Souběžně si dodělávala práva, ale o kariéře advokátky nikdy nesnila. Karlovarská patriotka, v jejíž rodině prý „nikdy nebyla kamera ani foťák“, chtěla vyprávět příběhy. Porotu u přijímacích zkoušek přesvědčila o svém potenciálu adaptací Hemingwayovy povídky Čistý, dobře osvětlený podnik.

Rešerše pro svůj bakalářský film poctivě dělala v terénu a do psychologie starých lidí upoutaných na lůžko se chodila učit vžívat do nemocnice. „Nechtěli jsme točit opatrný film. Riskovali jsme se štábem i za cenu, že nepostoupíme do magisterského cyklu. A vyplatilo se,“ říká režisérka s tím, že ji překvapilo, jak přímé a spontánní emotivní reakce film vyvolává. Potěšilo ji například uznání Jiřiny Šiklové, která se problematikou stáří aktivně zabývá a jež se jako předsedkyně poroty podílela na rozhodnutí udělit Bábě cenu za nejlepší film na loňském Famufestu.

Úspěšnému tažení v Cannes předcházela tvrdá příprava. Ze zkušenosti z práce pro karlovarský filmový festival Špidlová věděla, co si účast na takové akci žádá. Vymýšlení letáků, psaní tiskových materiálů nebo shánění sponzorů na cestu a další výdaje by se neobešlo bez pomoci spolupracovníků a kamarádů. Minimální pomoc mohla čekat od své domovské fakulty. Ta své promo na nejprestižnějším světovém festivalu naprosto podceňuje. O zázemí, které jejím kolegům ze soutěže poskytovaly jejich školy, si režisérka mohla nechat zdát.

Uvolněná atmosféra mezi mladými filmaři v rámci sekce Cinéfondation přiměla jednoho z Italů k trefné poznámce, že si připadá jako na Erasmu. Sama Špidlová to může posoudit. V rámci studentského výměnného pobytu žila nějaký čas ve Francii, do Paříže si jezdí pravidelně ke kamarádce „dobíjet baterky“ a hodlá do této země umístit svůj další film. O ději zatím nechce nic prozrazovat, až na to, že půjde opět o komorní psychologické drama. „Ještě tedy volím mezi dvěma náměty, ale ten francouzský bych chtěla zpracovat dřív,“ říká filmařka. Chce totiž znovu obsadit protagonistku Báby Mariku Šoposkou. Kdyby s natočením příběhu, který má zatím podobu pouhé synopse, otálela, hrozí prý, že jí talentovaná devatenáctiletá herečka vyroste z role.

1.6. OD 14,00 HODIN ON-LINE ROZHOVOR S REŽISÉRKOU ZUZANOU ŠPIDLOVOU NA WWW.RESPEKT.CZ

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 23/2009 pod titulkem Dobíjení baterek