28_R22_2009_n.jpg
28_R22_2009_n.jpg • Autor: Respekt

Zájemci diskutují o budoucnosti slavné pražské nemocnice

28_R22_2009_s.jpg
28_R22_2009_s.jpg • Autor: Respekt
V té zelené oáze je možné se cítit jako na konci světa. Ve dne se tu procházejí pomalým krokem stovky pacientů a tisíce studentů spěchají na přednášku a v noci všechno ztichne, přestože kousek odsud pulzuje noční život pražského centra. Jsme na Karlově náměstí uprostřed Všeobecné fakultní nemocnice (VFN), slavného špitálu, který patří s téměř šesti tisíci zaměstnanci k největším zaměstnavatelům v hlavním městě. Ročně je tady hospitalizováno 60 tisíc pacientů a lékaři ošetří dalších 2,5 milionu lidí.

To by se ale mohlo změnit. Na začátku května přijala vláda usnesení, ve kterém navrhuje postavit nemocnici jinde, protože rekonstrukce starých budov se prý nevyplatí. Návrh okamžitě zvedl vlnu odporu a teď všichni volají po tom, aby „Karlák“ dostal šanci.

Genius loci
Zchátralý stav dvě stě let staré nemocnice je i pro laika nepřehlédnutelný. Aktuální situaci shrnul bývalý ministr zdravotnictví Tomáš Julínek: „Nemocnice je ve stávajících budovách nerekonstruovatelná a pro moderní medicínu neudržitelná.“ To ale není úplná novinka. Již ve třicátých letech vznikl první projekt rekonstrukce, na který byl vyčleněn fond ve zlatě. Peníze však byly později použity na výstavbu motolského lazaretu. Další koncepce pochází ze sedmdesátých let, ale ani na ni nedošlo. A i když se po roce 1989 otázka budoucnosti VFN objevila několikrát, dodnes nemá ministerstvo zdravotnictví žádnou dlouhodobou koncepci, co s ní udělat. Vláda teď však vyčlenila 50 milionů korun na vypracování nové studie a svolala odbornou komisi, která má budoucnost nemocnice v rukou.

Klidnou diskusi ovšem zásadně komplikuje skutečnost, že nemocnice zabírá asi 13 hektarů velmi lukrativních pozemků v centru města. Jejich prodej by podle odhadů mohl vynést ministerstvu zdravotnictví až 30 miliard korun. Nastražené uši mají i neziskové organizace, které se zabývají trvale udržitelným rozvojem města: „Je to další snaha vymístit některé tradiční funkce z centra ve prospěch komerčních disneylandů. Přesun nemocnice nemá z urbanistického ani dopravního hlediska smysl. Na kraji města už jsou nemocniční komplexy a Praha naopak potřebuje kapacity v centru,“ říká právník organizací vystupujících proti poškozování životního prostředí Petr Kužvart.

Ve vnitřní Praze už vlastně není žádný jiný pozemek této velikosti, navíc obklopený zahradami a parky. Developeři to dávno vědí, ale navenek jsou opatrní. „Informace bohužel třetím osobám neposkytujeme,“ píše o plánech tiskový mluvčí společnosti J&T Jiří Ochec a odpovědi dalších firem jsou velmi podobné.

Lidé uvnitř
Konkrétní plány otevírá pouze odborná komise složená ze sedmnácti odborníků z univerzity, ministerstva zdravotnictví i nemocnice, která má zformulovat požadavky na budoucí strukturu areálu. Je nutné najít klíčová oddělení, která budou tvořit jádro budoucího vědeckého centra a do kterých se soustředí investice. Pokud totiž nemocnice nebude mít o své budoucnosti jasno, nelze mluvit ani o konkrétních požadavcích na prostory, ať už na Karlově náměstí, nebo někde jinde.

„Všichni si pod nemocnicí představují nějakou budovu. Ale nemocnice není budova, jsou to lidé, kteří v ní pracují,“ říká přednosta anesteziologické kliniky a člen komise Martin Stříteský. Spekulace o konci špitálu vnášejí podle bývalé ministryně zdravotnictví Daniely Filipiové nejistotu mezi lékaře a „hrozí rozpadání špičkových týmů, což je největším bohatstvím této nemocnice“.

Tyto obavy potvrzuje i několik lékařů z odborné komise. Pokud nebude existovat shoda a bude chybět dlouhodobý projekt, mohou na to doplatit i pacienti. „Na stole jsou pochybnosti, zda do nemocnice i nadále investovat. To by mohlo zhoršovat zdravotní péči,“ varuje přednosta II. interní kliniky Aleš Linhart. Každoročně se do rekonstrukce investuje 300 milionů korun, za to je však možné podle Jana Břízy pověřeného vedením nemocnice zajistit pouze základní obnovu areálu.

Jedinečnost nemocnice formulují všichni oslovení lékaři především historickým propojením s Karlovou univerzitou, které společně vytváří třetinu biomedicínského výzkumu v celé republice. „To spojení je nenahraditelné,“ řekl přednosta psychiatrické kliniky Jiří Raboch. Spolupráce má výsledky i v praxi. „Ve VFN denně absolvují výuku tři tisíce studentů. V době, kdy v celé republice chybí kolem sedmi set lékařů, je taková spolupráce důležitá nejen pro vzdělání mediků, ale i pro nemocnici,“ řekl Tomáš Zima, děkan 1. lékařské fakulty.

Členové komise se zatím setkali pouze dvakrát, ale už se shodují právě v tom, že je nutné zachovat lékařské týmy a spojení s univerzitou. Jejich názory na budoucí umístění se liší, pracovních verzí existuje zatím několik – rekonstrukce objektů, stavba moderního pavilonu na stejném místě, přesunutí některých pracovišť jinam nebo dokonce stavba nové nemocnice na zelené louce.

Veřejná cesta
V případě, že by nemocnice přece jen změnila své místo, mělo by okolí Karlova náměstí podle architektů rozhodně zůstat veřejným prostorem: „Největší hodnoty národa a zároveň zdroje jeho prosperity jsou vzdělání, výzkum a zdraví. Pokud by měla být současná nemocnice přesunuta, měly by na jejím místě tyto hodnoty najít své uplatnění,“ říká profesor Fakulty architektury ČVUT Karel Maier. Podle něj by Praha měla postupovat podobně jako americká města, která před třiceti lety svá vylidněná centra oživovala novými univerzitními budovami nebo nemocnicemi.

Z hlediska životního prostředí ve městě je podle urbanistů právě nemocnice ideální institucí, protože na rozdíl třeba od obchodních center nepřitahuje osobní dopravu. Navíc nabízí v areálu veřejné místo pro odpočinek a architekti připomínají, že případný soukromý investor by celý areál nejspíš zavřel.

Většina domů nemá urbanistickou ani architektonickou hodnotu, proto by bylo podle architektů možné na místě postavit novou nemocnici. „Nejcennější empírové domy by zůstaly zachovány a místo ostatních by mohl vzniknout moderní zdravotnický pavilon,“ doplňuje architekt Vladimír Štulc, který vyhrál soutěž na revitalizaci Karlova náměstí.

Architekti jsou k diskusi připraveni, bojí se však rozhodnutí, kdy v minulosti bez veřejné debaty s občany zvítězila konečná cena za pozemek nad účelem stavby. I městská část Praha 2 pozoruje spekulace o budoucnosti území s obavami. „Pokud by se mělo změnit využití areálu, mohlo by to do již tak auty přeplněného centra přivést další dopravu,“ říká zástupce starostky v druhé pražské městské části Václav Vondrášek. Všichni se každopádně shodují na tom, že i sebelepší řešení vymyšlené za zavřenými dveřmi nenajde nikdy u lidí podporu.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte