Česko•28. 2. 2009•8 minut
U Kábulu za Prahu!
Tuzemská debata o budoucnosti zahraničních misí, při níž létala mezi vládou a opozicí slova o vrazích a mafiánech, vyvanula. Dnes mají české legie pro letošek schválený mandát a pražští politici přesvědčují z titulu své předsednické funkce Evropskou unii, že do země pod Hindúkušem stojí za to poslat další tisíce mužů a žen v uniformách. A kupodivu mají slušně našlápnuto jak doma, tak mezi kolegy ze sedmadvacítky.
Politici musejí umět rychle zapomínat. Ještě před měsícem nemohl ministr zahraničí Karel Schwarzenberg svým americkým kolegům říct ani to, jestli si nebudou muset všichni čeští vojáci na hlavním protiteroristickém bojišti v Afghánistánu balit kufry. Tuzemská debata o budoucnosti zahraničních misí, při níž létala mezi vládou a opozicí slova o vrazích a mafiánech, ale vyvanula. Dnes mají české legie pro letošek schválený mandát a pražští politici přesvědčují z titulu své předsednické funkce Evropskou unii, že do země pod Hindúkušem stojí za to poslat další tisíce mužů a žen v uniformách. A kupodivu mají slušně našlápnuto jak doma, tak mezi kolegy ze sedmadvacítky.
My tam, nebo oni tady?
K mikrofonu s rozsvíceným červeným světýlkem přichází pevným sebejistým krokem jeden důstojník za druhým a jejich vzkaz je pokaždé stejný: v Afghánistánu se dá vyhrát, ale jen tehdy, zvedne-li se tam počet vojáků a pokud dostane dobrý výcvik tamní policie. Je poslední únorová středa odpoledne a pod křišťálovým lustrem zasedačky parlamentního výboru pro obranu to vypadá jako na válečné poradě. Ostřílení velitelé českých zahraničních jednotek přijeli na pozvání poslanců sdělit, jakou taktiku by podle jejich znalostí terénu měla armáda a politici v Afghánistánu zvolit.
Téma je to významné: podle evropských a amerických stratégů teď není pro západní svět důležitější bojiště než…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
