Virtuální identita
„Jsme teď na hranicích Tabaska a Yucatánu. Míříme do Belize, kde se ocitneme tak za čtrnáct dnů - a pak přes Guatemalu a Chiapás na Oaxaku a do Mexico City, abychom se 15. února objevili v Praze. Lukáš & Marie. " "Jsem teď v horách, e-mail je tu hrozně pomalej a drahej, tak jen krátce. Jakub. " Dvě ukázky globální éry, dvě ukázky z předvánoční elektronické korespondence, jedna z Mexika, druhá z Thajska, ale obě mohly být poslány třeba i z pražských Vršovic. Co z toho plyne?Obě zprávy pocházejí z odlehlých částí Země, z míst, odkud by se dříve dalo jen stěží komunikovat s domovinou, ale oběma schází kód, který by jasně doložil jejich původ, něco jako "Correos de Mexico“ či „Thailand“. Obě zprávy charakterizuje jen virtuální adresa … @hotmail.com. Má to svou logiku. Služba hotmail sídlí v americké doméně internetu a ta - v mateřské zemi Sítě sítí, první na světě, tedy v situaci, kdy se nemusela vyčleňovat vůči jiné konkurenci - neměla a dodnes nemá potřebu svou identitu zdůrazňovat národním kódem. Trvá jiný stát na své identitě? Ať si ji označí! Americkou doménu poznáme jen podle zvláštních, „nenárodních“ extenzí, v tomto případě .com (commerce). Kdokoliv si - neplacenou! - službu hotmail zařídí, může komunikovat se „zbytkem světa“ bez ohledu na to, kde se zrovna nachází, ale jeho „zpáteční adresa“ zůstává stejná, ať píše z Chiapásu, nebo z Vršovic. Zdánlivě vidíme jeden z dokladů globalizace coby internetové unifikace světa. Ale není to zdaleka tak prosté…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
