ZDENĚK POKLUDA: ZMIZELÁ MORAVA – ZLÍN
Paseka, 164 stran
„Z budov, zařízení či objektů, které ve Zlíně zanikaly a mizely, nelze popsat všechny, byť by to bylo jistě zajímavé. Své osudy tu měly mlýny, kovárny, hotely a hostince, skupiny domů, různá zákoutí či uličky,“ stojí v úvodu obrazové dokumentace staveb, které ve Zlíně ustoupily zejména baťovské moderní zástavbě. Z knihy ředitele zlínského archivu na člověka sice dýchne nostalgie po starém světě, který musel ustoupit novému. Nicméně příběh přestavby Zlína je dodnes inspirativní tím, že se valná část proměny řídila důvtipnými regulačními plány urbanistů, což se o dnešních českých a moravských městech bohužel říci nedá.
JOSHUA CLOVER: MATRIX
Přeložil David Petrů, Casablanca, 112 stran
Za pětadvacet týdnů promítání vydělal snímek bratrů Wachowských v amerických kinech v roce 1999 přes 171 milionů dolarů, v zahraniční distribuci si poté připočetl dalších 258 milionů. Nebývá zvykem, že by podobný kasovní trhák vybízel intelektuální elity k jiným filozofickým zamyšlením než typu: Jak se proboha tolik lidí může dívat na takovou hloupost a ještě za to platit? Jenže o Matrixu se píší práce úplně jiného zaměření. Filmového teoretika Joshuu Clovera interpretace dovedly dokonce až tak daleko, že v boji Nea a ostatních vzbouřenců proti nadvládě strojů nachází alegorii marxistického učení o třídním boji mezi dělníky a kapitalisty „Nezměnilo se nic, jen jméno – a ani to ne o mnoho. Od marxisty není k Matrixu až tak daleko.“ Svým způsobem je vlastně i tohle nejlepším důkazem, že imerzivita Matrixu, tedy schopnost média vtáhnout diváka do svého imaginárního světa, je vskutku velmi vysoká.
KAREL HVÍŽĎALA, JAN ŠVEJNAR: KAM KRÁČÍŠ, ČESKO?
Rybka Publishers, 112 stran
V šibeničním termínu několika lednových týdnů zvládl Karel Hvížďala vyzpovídat prezidentského kandidáta s cílem umožnit čtenářům, „aby si utvořili jasnou představu o tom, jaký je Jan Švejnar člověk a jaký by byl prezident“. A nakladatelství Rybka dokázalo soubor rozhovorů ještě rychleji dostat na trh.
JOANNE K. ROWLINGOVÁ: HARRY POTTER A RELIKVIE SMRTI
Přeložil Pavel Medek, Albatros 632, stran
Sedmým dílem v Bradavicích vše končí: Harry, Hermiona a Ron musí zničit viteály s rozdrobenou duší Voldemorta, aby zahynulo méně kouzelníků a mudlů, než si Pán zla přeje. Dalších Potterových dobrodružství se prý od Rowlingové nedočkáme, sama se před podobným nápadem raději pojistila tím, že v závěru prozrazuje, co hrdiny vyprávění čeká po devatenácti letech od finální bitvy.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
