Aténská bouře

Řecko minulý týden paralyzovaly násilné demonstrace mládeže a čtyřiadvacetihodinová generální stávka státních zaměstnanců. Co začalo v Aténách, kde symbolicky hořel i velký vánoční strom v centru města, se lavinovitě šířilo do měst v celém Řecku a politici i policie nedokázali rozzlobené, většinou levicově smýšlející demonstranty zastavit.

Rozbuškou nepokojů se stala smrt patnáctiletého chlapce, Alexandrose Grigoropulose, kterého v sobotu 6. prosince ve čtvrti Excharchia zastřelil policista. Excharchia je přitom čtvrtí anarchistů, tzv. autonomů a jiných levicových skupin a policie sem navzdory aktivitám obchodníků s drogami moc často nevstupuje.

K výbuchu vzteku mladých Řeků by ale nedošlo, kdyby se v nich už roky nehromadila frustrace z politické elity a hospodářských nesnází. Podporu mnohdy násilných rebelů totiž nelze vysvětlit jen řeckou tradicí bouřlivých anarchistických demonstrací. Nepostačí ani pohled do řeckých dějin posledního staletí, kdy levicové skupiny trpěly nejprve během nacistické okupace a poté za vlády vojenské junty podporované Spojenými státy. Touto minulostí jdou částečně vysvětlit patetické volební plakáty komunistů, kteří se nevzdali symboliky srpu a kladiva a v loňských volbách přesto získali osm procent hlasů obvykle mladších Řeků. Lze tak pochopit i toleranci řecké společnosti vůči násilí demonstrantů i strach politiků k ráznějšímu zásahu, který by mohl vyvolat vzpomínky na pravicové diktatury. K pochopení současných bouří to ale nestačí.

Důležitější je totiž už jen statistika počtu nezaměstnaných. Bez práce je sice méně než desetina Řeků, ale zaměstnání nemůže najít každý pátý absolvent školy. Ani dobré známky nebo diplom ze zahraniční univerzity dnes nezajišťují kvalifikované pracovní místo. Rodinné kontakty jsou mnohem větší zárukou pracovního úspěchu než studijní úspěchy. Tato nespokojenost už roky bobtná za závojem rostoucí statistiky hospodářského růstu, který ale mladí lidé příliš nepocítili.

Někteří mladí Řekové proto odcházejí do zahraničí, odkud pak rozzlobeně pozorují četné politické a finanční skandály ve své vlasti. V novinách si čtou o 35 miliardách dolarů, které ze státního rozpočtu plynou na účty neúspěšných bank, a ani se moc nediví, když si přečtou jednu z bilancí nepokojů minulého týdne, která je v čase současné celosvětové naštvanosti na bohaté elity zvlášť zajímavá – demonstranti po celém Řecku nevypálili jen auta, ale poškodili také kolem 150 bankovních budov.