Duchovní rozměr hořčice
Mniši trapisté přece nemluví, tak jak se u nich dá nakupovat?

Mniši trapisté přece nemluví, tak jak se u nich dá nakupovat? A je slušné je odvádět od modliteb kvůli skleničce hořčice? Službu konající mnich, který otevře dveře kláštera v Novém Dvoře u Toužimi, však pochybnosti zažene, přátelsky vyřídí transakci, přičemž normálně hovoří, nad rámec obchodu se ale nevybavuje a rozloučí se.


Nakupovat u trapistů tedy není tak složité a zdejší hořčice štípe jako západočeský komár, je velmi dobrá, vyrobená z místních surovin a „bio“. A není vlastně ani potřeba zvonit kvůli ní na klášterní vrata. Je možné ji koupit i v několika prodejnách se zdravou výživou anebo v obchodě Benedictus v Brně, kde mají skoro výhradně výrobky z klášterů (www.klasterniprodukty.cz). Nakupovat od mnichů totiž není neslušné, naopak je to žádoucí a dělá se to stále víc. Protože produkty z klášterů jsou vyrobené většinou tradičně, ručně, lidmi, pro které je hořčice ani ne tak pochutina k párku jako cesta k Pánu, a to všechno dodává klášterním výrobkům tajemství, jaké se v kelímku polotučné rozhodně neskrývá.
Opatství Abbaye de Sept-Fons, mateřský klášter Nového Dvora, má dokonce vlastní značku, pod kterou vyrábí tabletky z obilných klíčků, marmelády, sušenky, kakao. Další kontemplující a mlčenlivý řád, premonstrátky, vyrábějí čaje z máty, jahodníku, divizny a také bylinkový likér. Dělají to prý spíš pro odpočinek, výdělek je nepatrný. Premonstráti ze Želiva podnikají ve větším, mají třetinový podíl v místním pivovaru (www.pivovar.zeliv.cz). V tamním klášterním pivu je ale poezie méně, členové řádu ho ani nevaří, ani nepijí. Pokud chce někdo pivo skutečně připravené mnichy, pak může sáhnout po nálepce „autentický trapistický produkt“, kterou má jen sedm klášterních pivovarů v Belgii a Nizozemsku; také trapistické pivo z Westmalle je možné si zakoupit v brněnském Benedictusu.
Na internetových stránkách opatství Westmalle (www.trapistwestmalle.be) je pak možné se dále informovat o spirituálním rozměru piva. Povznášející je ovšem i klášterní marketing. Tak třeba jeden čaj nese název „květ milosti“, jeden zase „matčino srdce“ nebo „očista“. Nový klášterní sýr z rakouského kláštera Schlierbach je prý „nebeská novinka, která vám přinese pozemské potěšení“.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.










