Píšu hezky romsky
Když se v Česku vrací vězeň z výkonu trestu, obvykle si kromě šrámů na duši přináší i pár nových slov.
Českou knižní scénu zatím ovládá důsledně koloniální mentalita.Když se v Česku vrací vězeň z výkonu trestu, obvykle si kromě šrámů na duši přináší i pár nových slov. Jeden známý autorky těchto řádků, olbřímí „pokérovaný“ motorkář, se například naučil rozlišovat mezi „haluški ciraleha“ a „haluški arminaha“ – halušky s tvarohem a se zelím. I mnohem populárnější výrazy „love“, „chálka“ či „benga“ pocházejí z romštiny a z vězeňského argotu infiltrovaly i do hovorové češtiny.
Protože jsou ale běžně známé právě jen kérky a čórky, vzniká dojem, že se jedná o izolované výrazy jakéhosi slangu a romština je mrtvý jazyk. Aktivních mluvčích skutečně ubývá, přesto řeč žije: v druhém ročníku soutěže o Cenu Mileny Hübschmannové v romsky psané poezii a próze bylo z čeho vybírat a autoři vítězných příspěvků se rekrutovali i z řad Husákových dětí.
Dvacka kouřových
Cena Mileny Hübschmannové vznikla předloni v reakci na tragické úmrtí patronky místní romistiky z iniciativy sdružení Romea. Byla to právě Hübschmannová, která v 60. letech přivedla první Romy k písemnému projevu. Motivovala autory, redigovala jejich texty, překládala je a nalézala pro ně vydavatele. Bohužel byla pak svědkem masivního úprku od mluveného slova pod tlakem asimilační politiky, což nesla velmi těžce.
V důsledku totalitní indoktrinace se i dnes v komunitách věří, že…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
