0:00
0:00
Eseje23. 8. 20086 minut

Čert na zdi

Nevěřte tomu, že jde o lokální záležitost: od pádu berlínské zdi je to zřejmě nejdůležitější bod v moderních evropských dějinách. Moskva udala tón: „genocida“. Tak zní Putinovo obvinění. Při šedesátém výročí osvobození Osvětimi to slovo vyslovit nedokázal. Jemný Medveděv mluví o „Mnichově“, jako kdyby Gruzie se svými čtyři a půl milionu obyvatel byla reinkarnací třetí říše.

,
Bernard-Henri Lévy
Astronaut
Autor: Respekt
Fotografie: André Gluksmann - Autor: Archiv Autor: Respekt

André Gluksmann

(1937) je francouzský filozof a politolog. Řadí se mezi tzv. nové filozofy, kteří v 60. letech podporovali protestní hnutí a stavěli se proti komunistickým režimům ve východní Evropě. Je autorem knih Dostojevskij na Manhattanu, která reflektuje události 11. září, či Západ proti Západu (2003) a Une rage d’enfant (Dětský vztek, 2006).

↓ INZERCE

Bernard-Henri Lévy

(1948) je filozof a jeden z nejvlivnějších francouzských intelektuálů. Česky vyšly jeho knihy Poslední dny Charlese Baudelaira (1997), Sartrovo století (2003) a Americká závrať (2006).Velkou pozornost vyvolala kniha Qui a tué Daniel Pearl? (Kdo zabil Daniela Pearla?), investigativní studie islamistického teroru v Pákistánu.

Nevěřte tomu, že jde o lokální záležitost: od pádu berlínské zdi je to zřejmě nejdůležitější bod v moderních evropských dějinách. Moskva udala tón: „genocida“. Tak zní Putinovo obvinění. Při šedesátém výročí osvobození Osvětimi to slovo vyslovit nedokázal. Jemný Medveděv mluví o „Mnichově“, jako kdyby Gruzie se svými čtyři a půl milionu obyvatel byla reinkarnací třetí říše.

Nebudeme podceňovat duševní kapacitu těchto dvou politiků. Proto si myslíme, že pod pláštěm pokryteckého pobouření ukrývají velký kyj. Kremelští poradci si zjevně opět přečetli klasiky totalitní propagandy: čím větší lež, tím lépe se…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 160 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026

Respekt Obchod

Přejít do obchodu