Než trhneme oponou
Dnes se nám zdá úsměvné, že římský učenec Plinius starší považoval trubce za otroky včel. Pousmějeme se i nad Aristotelem, který předpokládal, že včelí „stát“ řídí král – řecká společnost byla machistická a zdálo se absurdní, že by včelí společenstvo mohla vést samička. Moderní vědec by řekl, že tehdy šlo o projekci společenské struktury do přírody, podobně jako když přírodní národy přisuzují zvířatům lidské vlastnosti.
Dnes se nám zdá úsměvné, že římský učenec Plinius starší považoval trubce za otroky včel. Pousmějeme se i nad Aristotelem, který předpokládal, že včelí „stát“ řídí král – řecká společnost byla machistická a zdálo se absurdní, že by včelí společenstvo mohla vést samička.
Moderní vědec by řekl, že tehdy šlo o projekci společenské struktury do přírody, podobně jako když přírodní národy přisuzují zvířatům lidské vlastnosti. Od toho se přece současná objektivní věda dávno oprostila a podobných naivit už se nedopouští…
Jak nás ale usvědčuje pojem „včelího národa“ (německy Bienenvolk), který pronikl i do odborné terminologie, nebo třeba panující evoluční teorie „sobeckého genu“ (Může se úsek DNA chovat sobecky? A může gen vůbec o něco usilovat?), není ani současné vědecké myšlení tak „čisté“, jak se tváří.
Organismus jako krystal
Samotný pojem projekce společenské struktury do přírody – tzv. sociomorfního modelování – náleží německo-rakouskému filozofovi Ernstu Topitschovi, který ho poprvé užil v roce 1958. Jinak ale zanechaly v této oblasti překvapivě silnou stopu práce českých autorů: v Dějinách biologických teorií novověku zkoumá biolog a filozof Emanuel Rádl Darwinova a Wallaceova východiska evoluční teorie přírodního výběru a v současnosti se tomuto tématu…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 55 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
