TĚŠTE SE NA EURO

RESPEKT 32/08

Umění nabrat vodu ze studně

Chtěla bych poděkovat autorce za článek, který mě jako romistku zaujal. Zároveň bych se ale chtěla ohradit proti etnocentrickým, stereotypizujícím soudům typu: „Osada je rozdělená na území rodinných klanů, za která se dospělí ani starší děti nepouští. Často nejde o žádný konkrétní spor, kvůli kterému by rodiny mezi sebou nemluvily, jen o zakořeněnou nedůvěru vůči nečlenovi klanu…“ „…Žigovi by se nikdy nevydali pro vodu (do studně – pozn. B. Š.) k Horváthovým a naopak, raději by ji brali dále ze zaneřáděného potoka.“ S takovými soudy, snažícími se vysvětlit pro Neroma často nepochopitelný antagonismus mezi romskými rody, se setkávám velmi často.

To, co se může našim očím jevit jako nedůvěra či nenávist, má hlubší základ v konceptu rituální nečistoty, který je pro Romy tradiční (stejně jako třeba pro Židy, ovšem u Romů má indický původ) a je základem oné „propasti“ mezi jednotlivými rody uvnitř osad i jinde v romské společnosti. Dřív bylo jednou ze zkoušek, jimž byla podrobena mladá nevěsta, právě to, jak umí nabrat vodu ze studně. To však neznamená, že by mezi sebou příslušníci jednotlivých rodů nebyli schopni s úctou komunikovat a v případě potřeby se navštívit, pouze si třeba na návštěvě nedají kávu, ovšem umí ji odmítnout tak, aby hostitele neurazili.

Barbora Šebová

VZPOMÍNKY BLEDNOU?

RESPEKT 30/08

O čem svědčí pamětní desky

Jistě vás potěší, že pamětní deska (na památku zastřelených chlapců z okupace 24. srpna 1968 – pozn. redakce), o které psal ve svém sloupku Vladimir Vedrashko, je již opravená a městským úřadem vsazená na své původní místo.

Pamětní desky v Praze nechtěně svědčí mimo jiné i o nenávisti až za hrob. Předpokládám, že většina těch „neznámých vojínů“ byli – v té době jistě identifikovatelní – vojáci Vlasovovy armády, kteří nám pomohli Prahu ubránit. Jejich jména a vojenská příslušnost by ovšem nesloužily mýtu naší „osvoboditelky“, které jediné musíme být vděčni.

Doc. Jan Obdržálek,

Praha-Podolí

NECHTE JE VYJET

RESPEKT 31/08

Konzument puštěný ze řetězu

Paní Rolečková ze SZ v článku sděluje: „Copak lze měřit cenu lidského života … s finanční ztrátou nebo ziskem firmy, podniku?“

Příčina není v kamionech, ale v nepříčetné nabídce a její akceptaci. Na pražské Bělohorské ulici má Billa regál mléčných výrobků 7 m dlouhý a sámoška o kousek dál jen 2,5 m – pro mne mléčných výrobků v nabídce víc, než je třeba. Billa má ohromné regály s alkoholem, v sámošce je koutek s běžnou klasikou a já tam najdu vždy nějakou dobrou značku.

Kdyby se kupující občan ovládl a nehltal očima, na co nestačí „huba“, začalo by nejspíš jezdit méně kamionů.

Ludvík Feller z Prahy

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte